Erotické povídky

Ulice byla tichá a děsivě prázdná. Stála jsi před vysokou černou bránou. Srdce Ti silně bušelo, celá jsi se chvěla strachem a očekáváním. Přesto jsi zazvonila. Byla to směs odvahy, zoufalství a neukojitelné touhy — vstoupit tam, kam obyčejní lidé nesmějí. Do světa, kde bolest a potěšení splývají v jedno. Brána se otevřela s jemným cvaknutím. Za ní tě už čekal Raven. Černý kabát, vysoká…

Ztichl. Jenom stál. Vzduch kolem byl hutný, skoro lepkavý, a voněl po kadidle a kovu. Na tváři měl stále zbytky slin, které mu tam nechala před několika minutami. Jen se na něj dívala. V očích mu hořelo cosi mezi prosbou a hanbou. Byl odhalený – ne nahý, ale odhalený. Tělem i tím, co bylo horší – očekáváním. „Víš, proč jsi tady?“ zeptala se. Hlas tichý, klidný, bez nutnosti křičet. „Ano, má…

Tonda a jeho sen – Část čtvrtá: Ranní výslech Tonda se probudil v kleci. Nebo možná nikdy pořádně neusnul – čas ve tmě, se slepenýma očima a v těsných poutech, plynul jinak. Tělo ho bolelo. Zápěstí otlačená, trenýrky slepené potem i výronem, který v noci neovládl. Penis se mu několikrát sám zvedl – nebylo úniku, nebylo soukromí. A právě to bylo součástí hry. Nad ránem se ozval zvuk kroků.…

Zazvonil zvonek, běžím ke dveřím a otevírám - to bude čištění sedačky, které jsem si objednal. Ve dveřích stál pohledný a docela mladý kluk, řekl bych, že max. 30 let. V jedné ruce vysavač, ve druhé tašku s přípravky. "Dobrý den", pojďte dál. Špatná čeština značí, že to bude pravděpodobně ukrajinec, ale co na to, když udělá svoji práci dobře. Jen co se přezuje, tak si proměří sedačku -…

Oheň tiše praskal. V místnosti bylo teplo, ale vzduch mezi námi jiskřil jinak. Seděl jsem opřený o gauč, ona přede mnou na kolenou. Bosá, jen v dlouhém tričku, které jí splývalo přes boky. Beze slova si ho stáhla. A najednou tu stála – nahá, klidná, krásně tělesná. Pevné boky, jemné bříško, kůže lehce popelavá ve světle krbu. A prsa. Velká, měkká, živá. Houpala se lehce s jejím dechem, bradavky…

Neděle. Jdu se večer projít a pach moči a beznaděje mě utvrzuje, že jsem definitivně doma. Ač bydlíme ve velkém městě, kromě pejskařů a trapně se za ruku držících zamilovaných párů venku není nikdo. Možná proto, že je vedro jako prase a atakující třicítky tuhle v červnu úplně nevybízí procházky po rozpáleném betonovém městě, ale spíše se vystavovat spoře oděni na plovárně a nadávat si, že jsem…

Probudilo mě šustění. Měkké, jemné, a sladce nerušivé. Otevřel jsem oči. V místnosti bylo ještě šero – šedé ranní světlo se přes zatažené závěsy líně plazilo po dřevěné podlaze. Krátce jsem si musel připomenout, kde vlastně jsem. A pak mi to došlo – ty vůně. Dřevo. Káva. Lada. Ležel jsem na gauči, pod přehoděnou dekou. Byl jsem nahý, ale v teple. A v kuchyňském koutě stála ona. Ve volném triku.…

Prosím čti.... Důležitá předmluva: Celý život do 32 jsme v tom neměl jasno a bál se že jsme homo nebo bi ale teď už vím že to je přesně takto . Jsem dominantní hetero chlap, kterého vzrušují trans ženy – měl jsem zatím jen dvě, a teprve včera jsem si přiznal, že tohle je moje cesta. Miluju, když ti můžu říct, co se mnou uděláš… nebo co já udělám s tebou. V sexu vedu, ale když tě mám v puse a…

Jsem přesvědčena o tom , že člověk je tvor společenský. A proč to píšu. Protože nikdo nechce být sám. Jen si jde zvyknout. Ale i ve zvyku jsou malé niance toho, že energie je důležitá a v rámci výměny. Fascinuje mě poslední dobou flustrace ,která se tu projevuje zlostí, egem ,urážkami a drzostí. Kam se poděla empatie ,slušnost a aspoň trochu rozumu. Málokdo ,kdo mi napíše ,se umí chovat slušně.…