Jsem jak kamenný hrob. Jsem jak nerozpustný škrob. Budu tichá jak muška. Budu jak neořezaná tužka. Nikomu nic nepovím, i když toho hodně vím. Nechám si to pro sebe. Z vědomosti mi nejebe. Budu tu klidně za svini. Tajemství nechám si ve skříni. Nechám Vás klidně umírat. Pravdu Vám budu odpírat. S láskou Vás budu štvát. Úplatky nebudu si brát. Mám ráda kalnou…

Mrcha s hadrem Jsem žena marná a oči mi přesto září. Má duše není kalná i tak mám mnoho tváří. Chci tančit v dešti, když bouře zuří nad hlavou. Chci držet osud v pěsti, když na zem padám únavou. Mám chuť létat i když svázána mám křídla. Chci pouta rozplétat a najíst se Tě jak jídla. Už dlouho trpím hlady. Ty však nechceš podělit se. Nevyčítám Ti vady, jen…

Už nějaký ten pátek jsem nenašla nic, co by mi opět potvrdilo, že je můj muž kurevník. Možná je to tím, že se konečně snaží své zálety maskovat nebo to zvládá pořešit na služebce, kterou má každý týden. Ať je to tak nebo tak, doma je relativní klid.  Náš život se opět vrací do starých kolejí. Já přežívám a manžel si spokojeně vrní. Ráno neřeším, co si vezmu na sebe. Krajkové prádlo začíná být čím…

Než Vám tu ta banda blogerů, fetišistů, opilců, úchylů, řízkožroutů, nadrženců a kamarádů začne vypisovat alkoholem zkreslené informace, tak tu rovnou všechno prásknu v pravém světle, jelikož jsem jako jediná osoba zdravého rozumu pila vodu. SRAZ SE VELICE VYDAŘIL a jsem moc ráda, že jsem se ho mohla účastnit. To je asi Vše, co bych ke srazu chtěla napsat. Doufám, že Vás tímto…

Jen tak z nudy a pro legraci pěstuji kvetoucí provokaci. Mám jí velice ráda i když květ dost zasmrádá. Sázím tu její semena, co rostou rychle po ramena. Sázím tu její sazeničky. Z penisů dělám opěrné tyčky. Někdy jsou místní vzteky rudí, když kytka jim pod nos hodně smrdí. Já jí však tuze moc miluji. S láskou jí kde komu daruji. Mrcha s hadrem

Nesahej mi na kočku, když zrovna jím vánočku. Nemohu slastně hýkat, když musím jídlo žvýkat. Nejde křičet božínku a přitom kousat rozinku. Nebudu s Tebou chrápat. To musíš přeci chápat. Vánočku mám jednou za rok. Na kočku teď nemáš nárok. Já dávám přednost sladkostem, tak nech péro v klidu …

aneb báseň o zášti a touze  Mrcha s hadrem  Opět jsme na sebe nasraný.  Nemáme jazyky do mozků narvaný.  Uleháme každý zvlášť.  Cítíme k sobě pouze zášť.  I když mám v puse vanilkový rohlíček,  toužím mít spíše v prdeli kolíček  nebo rovnou anální hák.  Nechci tu být za prase, ale je to tak.  Jsem vzrušená i z vibrující pračky  a místo šukání doma řeším sračky.  To vše tu píšu bez legrace.…

Chtěla jsem žít v pohádce a nevědět nic o lásce. Chtěla jsem být princezna, co hádky nikdy nepozná. Chtěla jsem mít muže, co mi dá jen tak růže. Chtěla jsem všemu věřit a nemuset dva krát měřit. Chtěla jsem žít s rodinou a být pro muže jedinou. Chtěla jsem toho hodně, však sny vzaly povodně.

Možná někteří z Vás máte chuť mi napsat podobný vzkaz: Ahoj Mrško, jakpak se máš? Nějak jsi potichu, nebo se mi to jenom zdá? Žádné blogy, nic ... Proto veřejně odpovím: Ahoj Mrchožroute, mám se jako dřív. Opět se mazlím s manželem. Starám se o rodinu. Tloustnu. Občas průměrně souložím. Pracuji. Uklízím a hraju si na hodnou ženušku. Žiju krásný klidný život plný všedních věcí.…

Vážení blogeři, chtěla bych Vás o něco požádat. Můžete být tak hodní a napíšete mi upozornění, kdybych ztratila soudnost. Velice nerada bych tu byla za krávu. Budu ráda, když mi napíšete pravdu, ať už je jakákoliv. Dost bych ocenila i Váš názor na mou osobu. Netvrdím, že se kvůli Vašim výtkám budu měnit, ale přinejmenším se zamyslím, jestli na tom něco je. Pokud by se tu našel někdo, komu…