Červený tovární komín Co je vidět zdaleka Zalit sluncem I v prudkém dešti Jehož vršek za bouře i za tmy svítí Když jej zahlédnu Ať přijíždím už odkudkoli Vždy přeji si Kéž jej nikdo jako nepotřebný neodstřelí Ač dávno otiskl se do duše i do paměti Ať na svém místě ještě dlouho stojí Aby jako maják v širém moři Dodával mi jistotu Že už jen za maličkou chvíli Budu právě tam Kde se stanu kompletním…
Máme se sejít. „Kdy tam budeš?“ 15 minut po celé… Vyrážím, tři čtvrtě hodiny cesty, podle dopravních informací v rádiu i online vše zacpané, tak delší, ale aspoň ne tak ucpaná trasa. Celou cestu se čas dojezdu na navigaci pohybuje v rozmezí 15-16 po celé, to je ok. Ale ne, na železničním přejezdu se rozblikají světla a spadnou závory. Tady to bývá na dlouho, obvykle dva vlaky, někdy i tři……
Stojíme v krásném kraji na vyvýšenině s výhledem široko daleko. Snažíme se zorientovat, kterým směrem co vidíme, něco je snadné identifikovat, u něčeho zbývají jen dohady. V jednom místě v dálce je vidět tovární komín. Podle směru od jiných identifikovaných bodů říkám: "Tam, jak je ten tovární komín, tam bydlíš". "U nás žádný takový komín není, ten, co tam byl, už před časem odstřelili." ------…
Viděl jsem kulhavé štěně Nemohlo vůbec utíkat Také si chtělo s někým hrát Všichni utíkali, utíkali, utíkali...
Dnes měl jsem hlavu ve Tvém klíně Ne, vlastně nebylo nic Po čtyřiceti hodinách beze spánku Kdy už opravdu nevíš Co skutečně černá a bílá znamená Natož abys měla sílu přemítat Zda náhodou červená se s jinou snoubí Jak by něco mohlo být Namazal a namasíroval jsem Tvé unavené tělo Nádherné a hřející Napůl spící i zcela spící S bolestí i láskou ošetřil stigmata osudu Která nechtíc nosíš Která na sebe…
Cožpak není možné ještě jednu šanci dát Proč nemůžeme lásce ještě jednu šanci dát Proč lásku nemůžeme dát... Snad že láska staromódní slovo je A láska nutí tě starat se o ty Co až na hranu noci došli A láska nutí tě pečovat O nás a o sebe Změnit způsob jakým pečujeme Sami o sebe (Queen: Under Pressure) ************************************* Hezký den Poslední Tvá slova Však jak už se to slovům…
Ach jak bláhově Slovy se snažím vyprávět O tom všem Co správně povědět Mohlo by snad pouze mlčení Při pohledu do Tvých očí nádherných
Zašel jsem si na pivo. Jako obvykle i s notebookem, abych udělal nějakou práci. Ouha, hospoda je plná, no jo, dávají fotbal Slavia-Sparta. Ale přeci jen se místo našlo, přímo pod zavěšeným televizorem, kdo by si tam taky sedl, aby nic neviděl, že… Cestou do rohu pozdravím místní štamgasty, už zase rozpoutali svou panákovou chumelenici, kdysi jsem je v žertu nazval „Sacím komandem“, vzali to v…
Kapy, kapy, kap kapky tiše ševelí Joe Cocker k tomu zpívá Náhle táhneš mě ven Kde jen velký Měsíc se na nás dívá My dva spolu v náručí Vše kolem včetně deště splývá Jen my dva spolu v náručí Tančíme Pod mými nohami se Země kývá Ač jsou mé kroky neumělé Srdce, duše do všeho pustili se směle Tančíme spolu v náručí S Tebou se vše snadné stává Já tančím prvně v životě Jen ať hudba nepřestává Ať tanec…
