Moskva, Kyjevské nádraží
Stáli jsme uprostřed největšího nádraží Jaké jsem kdy viděl Davy lidí do nás narážely Stále mezi nás se pletly Ve spěchu aby neujel jim vlak Či jen aby schovaly se pod střechu Když nad tou láskou naší Se samo nebe rozplakalo Já nevnímal davy ani déšť Jen tvé rty Vyzývaly k polibku A já je nikdy nepolíbil…