Po dlouhé době zdravím virtuální amatérský svět. A speciální pozdrav těm, kdo si pamatují moje začátky tady. Dlouho jsem tu nebyla, s úbytkem volného času už není čtení blogů mou každodenní činností. Už jen velmi sporadicky. Ale teď tu jsem, protože mám zase jednou…

Ani nevím jak se to stalo. A vlastně asi o nic úplně nejde. Když jsem to udělala před pár lety tak to bylo do krve. Dnes už na to nejsem zvyklá, je to jen malé podráždění kůže. Ani nevím co byl ten "trigger". Možná už nevím co dál. Za poslední rok jsem přibrala 20 kilo…

Docela dobrá otázka. Nechci si stěžovat. Chci jen něco poznamenat. Ano, mám se relativně dobře. Hledám práci. V téhle zku*vené době. Pořád se mě každý ptá, už máš práci? Už jsi něco našla? Ne, ono to trvá třeba 14 dní, než vám na tu odpověď dají nějakou reakci... …

Tohle se vám všem určitě už někdy stalo. S kamarádem/kamarádkou, přítelem/přítelkyní nebo s kýmkoliv jiným, s kým jste byli v nějaké formě mezilidského vztahu. Vše probíhá tak jako obvykle, přátelíte se, jste ve vztahu, přijde vám, že je vše v pořádku a pak najednou ze…

Tuhle větu jsem slyšela za svůj život hodněkrát. A i když si každý myslel, kdoví jak mě neuklidnila, tak vlastně neměla efekt žádný. Od mala jsem se bála většiny zvířat. Ale strach číslo jedna byli vždycky psi. Děti většinou prosí rodiče o pejska, já ho nechtěla nikdy.…

Už je to dlouho, co jsem naposledy něco napsala, ale dnes to opět zkusím. Ráda bych udělala takový malý průzkum. Nejvíce bych ocenila komentáře od mužů kolem 30 let (28 a výš). Ale pište klidně všichni. Jen si říkám, jestli vzhledem k věku to nebude mít nějaký vliv. A…

Jo, to je něco, co by asi bylo lepší si odpustit. Zvlášť když je ta noční 12 hodin. Už po 8 hodinách člověk cítí, že je čas jít domů. Ty poslední hodiny je potřeba přemoci tu největší únavu a dalo by se zvládnout usnout i za chůze. Ale zkuste říct ne, když ten sex…

Tak pohár trpělivosti přetekl. Ty piercingy v bradavkách se mi fakt líbily, ale musely pryč. Ze začátku se to hojilo dobře, ale posledních pár měsíců to hrozně zlobilo. Už mi došla trpělivost a musela jsem je vyndat. Aspoň teď budeme moct zapojit prsa do našich…

Pořád si na to tak úplně nemůžu zvyknout. Je to sice už spousta měsíců, ale i tak mi to občas přijde, že to prostě nemůže být můj život. Ale je. Mám štěstí. Když jdeme po ulici a on mě sám chytne za ruku. Vždycky to stihne dřív, než bych to udělala já. Když sedíme…

Nemůžu se ho nabažit, celý den toužím jen potom, aby mě vyplňoval svým pérem. Nezáleží mi na tom, že už od včerejška mám kundu docela bolavou, o to větší chtíč cítím. Když ještě kolem oběda odpočívám v posteli, přijde najednou za mnou z kuchyně, odhrne deku a zasune mi…