Posts

HugTree
2 years ago
Story

Úsměv nad knihou

Předpověď počasí slibovala krásný slunečný den, nakonec ale bylo zataženo, s občasným mrholením. Sice bezvětří, ale i to příliš na náladě nepřidalo. V práci to nešlo vydržet. Naplánoval jsem si neexistující schůzku a šel se projít ulicemi města, pro někoho zaplaveného…

HugTree
2 years ago
9 1
HugTree
2 years ago
Blog

Dopis

Krásná květino, Dovol, abych se zasnil. Abych se mohl chvíli dívat do tvých očí. Očí, které pro mne zastaví čas, zavedou mne na louku u lesa, plnou květin. Očí, do kterých je hezčí dívat se, než na Mléčnou dráhu na obloze. Očí, jejichž pohled neomrzí. Dovol,…

HugTree
2 years ago
Blog

Smutek v očích

Zklamané oči, to je to nejhorší. Dívat se do zklamaných očí je jako dívat se do dvou horských pramenů, které už nechtějí pouštět slzy, je to jako putovat pouští a vědět, že všude kolem bude už jenom písek. Zklamané oči jsou jako dvě hvězdy, osamocené na tmavé a…

HugTree
2 years ago
Blog

Sen o zázraku

Ta noc nabízela výhled na miliardu hvězd. Nabízela nekonečno, a přitom blízkost. Nabízela vůni doteku, těsnou blízkost kůže dvou těl. Nabízela těsné spojení myšlenek, dlouhou báseň o květinách, klanějících se krásám toho spojení. V myšlenkách vzpomínám na všechny ty…

HugTree
2 years ago
Blog

Polibek v objetí

Ležíme v posteli, je mi dovoleno tě objímat, dostal jsem královský dar mít možnost pohladit tě. Ležíme v posteli, není důležité, jestli venku hustě prší, nebo zapadá oranžové slunce, mohu tě obejmout a to je chvíle, kterou bych srovnal s objevem nové komety. Mohu tě…

HugTree
2 years ago
Story

Průtrž mračen

Byl večer, už šero, seděla za dřevěným stolem, na něm kus papíru a hrnek kávy. Ano, psala příběh pro jistou sociální síť, ale řekla si, že tahle povídka bude vážně stylová. Na sobě tílko, v ruce tužka, v očích zamyšlený výraz, uvažovala, jak začít. Najednou se to…

HugTree
2 years ago
Blog

Valentýnská kytice

Dnes jsem si tak nějak chtěl udělat radost. Ale udělat radost jenom sobě, to je méně než poloviční radost... Do toho obchodu si občas zajdu koupit něco k jídlu. A pracuje tam jedna paní, jejíž jiskra v oku má ten přesný poměr úsměvu i melancholie. A její úsměv tu…

HugTree
2 years ago
Blog

Objetí

Vstupuješ do místnosti, ve vzduchu je cítit napětí, je to směs očekávání, radosti, zvědavosti, trémy. Je to jako poprvé, a ono to poprvé skutečně je. Snad už se to milionkrát stalo, snad je to jediná příležitost v dějinách vesmíru. Všechno jsme si řekli a přesto je ve…

HugTree
2 years ago
Blog

Déšť v duši

Venku hustě prší, šum kapek nedovoluje spát, byť bezvětří uklidňuje duši. Ležím a poslouchám pohyb milionů kapek, které padají k zemi po listech a jehličí všemožných stromů v parku za domem. Na rozhraní bdění a snu vnímám její pohled. Zasněný a s jiskrou zároveň.…

Continue exploring other posts

Show more