Asi jsem se zamiloval... Nevím co se to semnou děje. Pořád ji slyším,pořád na ni myslím. Nevím jak se to stalo. Cítím se jako zrádce. Zradil jsem svou lásku. Svou celoživotní lásku. Byla semnou když jsem sťastný,byla semnou když mi bylo smutno. Vždycky mě podržela a teď tohle. Prostě přišla jiná... Pořád ji mám rád a vždycky budu,ale.... Mám trochu výčitky,ale lidé se mění... Nálady se mění...…
Včera krásný den... Slunce svítilo,ptáčci zpívali. Přijel jsem domů po naložení kamiónu a Karel už mě vesele vítal doma. Vyběhl z bytu a stál u výtahu a koukal na mě. Musel jsem ho skoro dotáhnout násilím zpět.. Jen jsem za ním zavřel dveře,lítal zase jako urvaný vagón po celém bytě. Když viděl,že si svlékám bundu,chňapnul mě za rukáv a táhl ke dveřím na znamení že chce jít ven. "Joooo... ja vím…
Od rána jsme byli na ceste,projeli tři státy, než jsme dojeli na vykládku. Skládají tam i v noci,tak jsme v té kose co tam byla s vypětím posledních sil složili. Zaplachtovali auto a vyjeli před firmu. Už jen v úsporném režimu funkcí mozku,jsme seděli a ani se nám nechtělo svléknout se ze šatů a jít spát. Tak jsme byli unaveni. Bylo krátce po půlnoci. Obvykle jsem tady rád vnoci pozoroval zajíčky…
Závidím... Zavidím a to dost. Asi je to normální,taková závist... Ale já,závidím mouše. Není to létaní,není to možnost se nohama poškrábat na zádech... Je to její zrak. Bože můůůůůj... Řeknu Vám proč... Nedávno jsem byl s kolegou v baru,seděli jsme u baru na barových stolcích a pozorovali dvě velmi šikovné barmanky,jak chystají nápoje. Pocucávali jsme každý svého Morgana a očima sjížděli ty dva…
Něco z doby drožkařské... Sedím v taxíku,venku je kosa a sněží. Pozoruju cvrkot lidí před diskotékou a pokuřuju své oblíbené zelené Marlboro. Nastartovaný motor tiše přede a jen šumění ventilátoru vhánějicího vzduch do vozu,dělá trochu hluk. Foukám vzduch na nohy,nesnáším, když mám vodu na gumách pod nohama zákazníků a taky ,aby kouř z cigarety krásně tlačilo pootevřeným okénkem pryč. Mám chvíli…
1. Úvod Hlavni zasadou je, že ostravština nema dluhe samohlasky a už vubec ni suhlasky. Všechna slova se vyslovuji razně a kratce, bo na vic neni čas. Specificke je použivani předložky "do". Ostravak nikdy neřekne „ jdu k holiči“ nebo „jdu k doktorovi“, ale vždy a jedině „idu do holiča“ či „ idu do doktora“. Zde je pravděpodobně patrny vliv angličtiny : „ go to the…( hell )“. Velmi časta…
Udělal jsem si radost,takovou malou radost. Rozhodl jsem se,že si uvařím fazolačku... Jelikož je vaření fazolačky pro mě obřad a běh na dlouhou trať,musel jsem si vše připravit. Koupil jsem si u řezníka uzená žebra,která jsem dal vařit. Libá vůně uzeného se nesla celým bytem.Karla dokonce zaujala natolik,že odmítal opustit kuchyni. Každého ,kdo se přiblížil ke sporáku,pečlivě sledoval zrakem…
Milá teto Pet-,mám na Tebe dotaz,který se ani tak netýká mně... Vím ale,že jsi žena co už má něco za sebou. Tím nemyslím jen perverzní šukání zezadu,nebo smažení řízků. Oceňuji, že se stále vzděláváš a moc se těším na reportáž ze školení "šukání až pod strop" kde nám barvitě vylíčíš,jak jsi z toho lezla po zdi. Teď ale k mému problému... Vím,že máš doma taky pejska,proto doufám,že mi poradíš...…
Dnes jsem hrdý na svého syna. Přestože mu nedávno byly teprve tři roky,už to má v hlavně pěkne srovnané a ví co je důležité... :-) Večer jsem okoupal děti a šel je uložit. Chvíli jsem je musel ještě dirigovat ,aby si uklidili pokojíček. Pak vyčistit zuby,vyčůrat a hurá do hajan. Nahnal jsem je do postele,nafasoval od dcerky knížku pohádek a četl. Žena byla v kuchyni,věnovala se pečení bábovky a…
Včerejší den byl pro mě špatný. Přišel jsem do práce už rozmrzelý a v práci taky nic moc. Pak mě ale potěšil jeden blog,zrovna včera jsem to potřeboval... Pak jsem ale dostal těžkou ránu na solar... Uvědomil jsem si jak tenká je hranice mezi bytím a nebytím,životem a smrtí... Proto Ti věnuji tento blog. Příjíždíme na firmu a je už noc. Zajíždíme na pumpu strkám pistole do nádrží. Nafta crčí do…
