Včera se mi dostala do rukou knížka s tímto názvem od fotografky Dity Pepe. Celkem jednoduchá věta ale dost složité toho dosáhnout. Protože jsem teď doma přečetla jsem ji hned. A dnes dopoledne přemýšlela nad tím, proč ony ženy dokážou akceptovat sami sebe, mít se rády a proč to nedokážu já. Dcera v tom má jasno, pořád a neustále se starám o všechny okolo a já jsem až na posledním místě. …
Včera když jsem seděla na břehu řeky, dívala se na zapadajíci slunce a pohupujici stébla trávy se ve větru, čekala jsem že najdu vnitřní klid. Místo toho přišel smutek a slzy. Pohled na slunce co zapadá nad hradem, vzpomínky na místo kde jsem se vždy cítila tak šťastná. V životě člověk udělá spoustu kopanců a ja teď musím udelat něco s čím rozum souhlasí, ale srdce a duše pláče. Je to jako by…
Přišla mi zpráva od dcery s tím, že následující den má náš oblíbený výtvarník u nás vernisáž, jestli teda půjdeme. Odpověď byla jasná, jen jsem netušila jak to vsechno skloubit. Tak jsem si udělala plán a věřila, že to všechno vyjde. Jistě že nikdy není nic jak bych potřebovala, ale jsem zjistila že jsem alergická na své jméno a oslovení mami. Když je slyším, je mi jasné že zas jsem potřeba tam a…
Sedmi si tu při ranní kávě, chutná skvěle a nechávám své myšlenky plout. A ze jich mám v hlavě spoustu, překřikuji se tam a každá z nich by chtěla mít hlavni slovo. Ten bordel a chaoz už me tam vážně nebaví. Zavrtim hlavou, jako by je ten pohyb měl uspořádat. Napijí se znovu kávy, její lahodna chuť mnou prostupuje a dívám se z okna. Je krásné ráno a já si říkám, jestli už je vzhůru. Chybí mi a…
Tak jsem se dnes po obědě pustila do žehlení. S příjemným filmem mi to šlo hezky od ruky a měla brzy hotovo. Po chvilce odpočinku jsem šla věci uklidit do skříní. Jenže raději jsem ty skříně neměla ani otvírat. U syna to ještě šlo, ale holčička je ultra bordelář a já začala nadávat a nakonec vše ve skříních přeskládávat. No a při té příležitosti, už jsme to rovnou přebrali. Co už je malé,…
Tak tu byl víkend a počasí se umoudřilo a já měla chuť ho trávit trošku aktivně. Takže v sobotu dcera s tím pánem se s námi bydlí odešli na fotbal. Brigáda se studentům vždy hodí a aspoň si dceruška vydělá na to své cestování po Evropě. Za měsíc odlétá na týden do Berlína, tak ať má pro maminku na dárečky. No a já se synem zůstala doma a použila jsem svůj šarm a přemluvila ho na výlet na kolech.…
Tak si včera navečer lebedíme s dětmi u televize. Teda já s dcerou koukáme na serial a syn na pc. Klasika, prostě klid a pohoda, válíme se, chechtáme, já popíjím kávu, ona čaj. Prostě taková klidná a pohodová chvilka. Kdo má doma domácího mazlíčka v podobě kočky, už ví že je třeba mít všechny skříně zavřené. Kočka ráda zaleze do věcí a spinká, vy ji pak hledáte a ona prostě dělá že vás neslyší a…
Měla jsem se jít dnes fotit, Měla jsem jít na wellnes, Vše zrušeno Asi špatná karma, ještě že můžu být 16 hodin v práci, to nikdo nezrušil.
Přišla kartička s pozváním na kontrolní vyšetření těch mých zlatíček. Objednali nás po poledni a tak jsme se domluvili na strategii jak to uděláme. Já přijedu do města, kde mě dcera počká a syn přijde za námi do nemocnice, protože má školu kousek od ní. Instrukce byly jasné, já napsala mladému omluvenku, kdy ho mají ze školy vypustit. U dcery už tohle neřeším, protože na střední tohle už moc…
Tak nějak mě sere celý svět. Ten pán co se mnou bydlí mě přivádí k šílenství, děti ač jsou hodné a poslední dobou spolu i vycházejí jsou zas pro změnu pořád nemocné, dědeček mě neustále úkoluje a vše musí být uděláno jak jinak než hned. Já nevím kam dřív skočit, co dřív udělat vše hektické a zmatené. A to nemluvím o blázinci v práci, ještě že mě občas pustí domů navařit a uklidit a splnit…
