Nějak se toho nemůžu zbavit. Stojím v bílý rozepnutý košili, nohy od sebe. Ty klečíš přede mnou. Hodná holčička. Ruce máš za zády. Na sobě červené šaty, co jsem ti koupil za minulý šuk. Moje mrdací dámička. Zakláníš hlavu. Díváš se mi do očí. Otevíráš ústa. Ukazuješ jazyk. Já na něj pokládám svého ptáka. Chvíli se ani nehnem. Můj ocas tvrdne na půl cesty do tvé pusy. Jakmile je ztvrdlý tak…
Tak cos chtěla tak důležitýho? Ptám se Dáši, zatímco neohrabaně zapínám přezku obojku, který jsem jí právě navlékl na krk. Pořád se mi trochu klepou ruce. Dáša na mě upírá ty svoje bezbranný hluboký čubčí oči. Starostlivě. “Nevěděla jsem, co s tebou je.” “To nikdo. Ani já pořádně ne.” Jdu si sednout, než mě to posadí samo. Svět mi trochu tmavne. Odšpuntuju láhev a doliju si. Přes skleničku…
Konečně se začínám po dlouhý době zase dostávat do formy. Ale fakt dost pomalu. Celý podzim jsem zbědovanej, že by mi ani ta poslední rajda nepodržela. A já bych si ji asi fakt ani nepodržel sám. Byl bych pro srandu sobě i jí. A navíc jsem na to fakt neměl náladu. Cokoli kolem sexu mě neskutečně dožíralo. Zpocený těla. Šťávy. Mrdka. Sténání. Tfuj. Bylo mi z toho nanic. Málem jsem si už i smazal…
Nějak se mi poslední dobou roztrhl pytel s rozvášněnými dominami, které potřebují obnovit rovnováhu. Podobně jako si někteří jejich klienti kompenzují své společenské nebo pracovní postavení tím, že nechají dominy, aby s nimi vytíraly podlahu, potřebují zmíněné dominy, aby občas vytřel podlahu někdo s nimi. Trochu té potřebě nerozumím, ale protože z toho pro mě plyne zajímavá příležitost…
Tak si tak v duchu promítám divočiny, u kterých jsem se stačil za posledních pár týdnů vyskytnout, přehrávám si v v hlavě tam a zpátky ty nejpovedenější momenty. Před sebou mám načatou láhev portskýho, tak sladký si to vzpomínání dělám. Zrovna přepínám mezi dvěma kapitolami toho mého šestákového života, když si všimnu, jak můj menší telefon mlsně zavrněl a rozsvítil display. Přišla zpráva. "Jsem…
Andrea je původně moje vanilková známost. Bral jsem ji na zmrzlinu, randil v parku. Dlouze se s ní líbal, osahával. Milovali jsme se pod stromy i na břehu řeky, drželi se za ruce, dívali se do očí. Bylo nám spolu dobře po těle. Naše duše nám byly u zadků. Krásná slova, co jsme si vyměnili, se vždy týkala tělesných pocitů. Byli jsme upřímní a přímočaří. Násilí a převaha mi ve vztahu s ní nechyběly…
Simona je čubka, rajda, coura, štětka, děvka, šlapka, běhna a mrdna. Ze začátku jsem se s ní hádal, že takhle o mladé dámě nemluví, nicméně postupem času mě přesvědčila, že pravdu má ona, nikoli já. Tvrdí o sobě, že se v noci doma k posteli připoutává řetězem, aby se ráno neprobudila promrdaná a v cizí posteli. Vytahovala se, že má své prsty na kundě devadesát procent času, kdy tam nemá ptáka,…
Po dlouhém vyjednávání to vypadá, že se večer konečně poprvé uvidím s Renatou. Zahlíd jsem ji před časem při brouzdání po webu. Na profilu měla fotku a jedno album. Beru to trochu s rezervou, je mi jasný, že spousta zdejších profilů obsahuje fotky kdoví odkud. Už mě to mockrát stálo nemilé chvíle plné úvah, jak se vyvlíct ze schůzky, když jsem poznal, že mi o s protějškem nepůjde. Obecné nerad…
Válím se doma a počítám čas do odpoledního rande s Pavlínou. Pavlína je moje orální mrdátko. Drobná prsatá černovláska s hlubokýma hnědýma očima, jejichž bělmo umí neodolatelně zčervenat a ze kterých jí vždycky tečou proudy slz, když jí zarazím ptáka do krku a nechám ho tam na dost dlouhou dobu. Na dost dlouhou dobu k tomu, aby se z jejího hrdla začaly ozývat dávivé zvuky. Pavlína si zvuky, které…
Sedíme v Crosscafe, kam bych normálně nepách, jenomže tohle kotě je pro mě tak neodolatelné, že jsem to pro dnešek překous. Téma našeho hovoru způsobuje, že cítím, jak se moje totálně vybité baterky zvolna dostávají zpět do formy. Poté, co jsem si představil, jak jí, zatímco sedí, moje mrdka vytéká z kundy a prosakuje kalhotkami, mám dost problémy se té představy zbavit. Co chvíli tam mimoděk…
