Dvojplamen. Chtěla bych napsat, že nevím, jak se to stalo, ale vím to bohužel úplně přesně. Pustila jsem si Samotáře a vypila půl lahve vína a pak jsem to udělala. Poslala jsem mu fotku obrazovky z nejzásadnější scény filmu. Dostala jsem zpátky odkaz na Lucky Boye, což byla snad ta nejhorší možná forma odpovědi, protože přemejšlet nad tím, jestli to byla čistě situační záležitost a nebo jestli…
Mám se. Mám se krásně, jenom básně nepíšu. Nepíšu nic a vlastně ani nic moc nedělám, jenom si vyrábím takový vnitřní sanatorium, ve kterým k sobě mluvím vlídně a vedu dlouhý a dlouhý bezhlesý i hlasitý monology s různejma postavama z mýho reálnýho i paralelního života. Někdy jsou ty rozhovory fakt dlouhý a často se opakujou tolikrát, dokud je nevybrousím k dokonalosti, každý jednotlivý slovo,…
Jsem perníček bez polevy, hrneček bez ouška, kolíček v plotě. Můj Muž si splnil životní sen a bude teď pár let pracovat na březích Severního moře. To moře mu závidím, ale jinak mě představa, že bych měla opustit svoje teritorium a všechny svoje lidi vyděsila natolik, že jsem se rozhodla nepřemístit a neopustit Jeskyni. Kluci jsou taky pa, odrostli a odešli. "Si pamatuju, jak jsi říkala, že…
Přestávám mluvit. Nikdy dřív bych neřekla, že to tak budu mít a taky nevím, proč se to stalo. Zatím je to pro mě nová situace a divně se s ní srovnávám. Možná jsem unavená z lidí. Lidi nějak moc mluví, ale většinou mluví zbytečnosti a já nemám v hlavě kapacitu na plky. A sama už jsem toho za život taky namluvila dost a dost jsem se při tom nadřela. Moje hlava byla přeplněná vždycky, ale teď je to…
Balí mě zajíc. Jako jestli jsem někdy zmatená z toho, že nemám úplně jasno v pojmech a dojmech a nevím přesně, od kdy a za jakejch okolnosti je zajíc zajícem, tak tady teda mám stoprocentně jasno, poněvadž je mu třiadvacet. Jak se ženská v mým věku dostane v běžným životě k někomu takovýmu? Inu, může si nějakýho třeba vyvdat. To se mi stalo. Naštěstí nikdo v naší rodině není dost nechutnej a…
Tak jsem si jedno odpoledne před noční umyla hlavu a ráno jsem se místo domů za kočkama vydala za Dvojplamenem. Když jsem šla chodbou a koukala se jako vždycky po okolních dveřích, všimla jsem si, že z nich zmizely některý ikonický nápisy a novinový výstřižky, který tam byly odvždycky a už jsem věděla, že tentokrát to nevyjde. "S muži je to tady chabé!" "Kouzlem se to nevyřeší." "Možná nikdy."…
Koupila jsem kytkám po půl roce rozhodování led pásky, poněvadž se navzájem zarostly tak, že už si stíní. Mám toho tady tři kusy a stejně nevím, co kam strčit, je možný, že jsem tak technicky nezdatná? I vybrat to za mě musel někdo jinej. Jediný, co si pamatuju je, že něco z toho je samice. Nebo samec? A ještě jsem nakonec zjistila, že jsem tak malá, že k tomu stropu nedosáhnu ani ze štaflí,…
a o jistotách. "Já si pamatuju, když jsem tě viděl poprvý, vystoupila jsi z vlaku a měla jsi ty dlouhý vlasy takhle rozpuštěný, světlý, ne jak máš teď a černý šaty a na krku veliký červený korále a usmívala jsi se, ty jo, a moc ti to slušelo," řekl mi Pavel. Bylo to letos v půlce dubna, venku svítilo sluníčko, ale jinak byla pěkná kláda a po zemi to táhlo lezavě, protože jsme byli na Vltavě,…
Pořádně spím. Je to ode zdi ke zdi, buď nespím vůbec, nebo zas furt, kdo se má pořád vyznat v tom, proč tomu tak je. Ale tak nebudu si stěžovat, hlavně že spím. Udělám teď velkou spoustu práce a stihnu spoustu drobnejch aktivit, na který jsem předtím neměla sílu a Muž chodí a říká: "Ty jsi teď úplně jinej člověk. Taková rozradovaná." Tak jasně že jo, když netrpím permanentní spánkovou deprivací.…
Já mám v srdci spoustu místa. Jeho kapacita je omezená, ale přece tam je pořád hodně místa, který nikdy obsazený nebylo, protože neumím vytloukat klín klínem, nejsem člověk, co zmizelý nahradí novým, aby zasypal díru. Díry v srdci mám, ale mám tam takový chlívečky, pěkně vedle sebe, někde je obsazeno, někde je ta díra. Chybí tam Děda a Kočka a Dvojplamen třeba a chybět budou už navždycky,…
