Šoustal jsem ptákem, Šoustal jsem srdcem, Šoustal jsem hlavou, Ale nikdy ne duší. Šoustal jsem mnoho těl, Šoustal jsem mnoho citů, Šoustal jsem mnoho myslí, Ale nikdy ne celý. Stačilo, aby se spojily správné protikusy a spojovaly se tak dlouho, dokud se nerozbušilo srdce. Stačilo, aby srdce bušilo tak dlouho, dokud se nepomátl rozum. Stačilo, aby argumenty tříbily rozum tak dlouho, dokud…

Není to tak dávno, kdy se mě jistá žena s velkým "Ž", zeptala, co je podle mě mužství. Co dělá z chlapců muže, co vlastně znamená být chlap. Sama otázka nebyla pro mě tak provokující, jako spíš rozdílný pohled mezi mužem a ženou při hledání odpovědi. Začnu přirozeně, tedy bez biologického pohledu, že muž je samčí organismus produkující spermie potřebné k oplodnění a rozmnožení. Začnu z vlastního…

*** Prolog: Znáte to. Je vám po třicítce. Už vám není náct, a tak už máte první sebepoznání dávno, dávno za sebou, stejně jako honbu za „čísly“ a „zvláštnostmi“ včetně ochutnávek stejného pohlaví, či bezpohlavní platónie při mnoha zúčastněných bez předsudků. Je stejně nesnadné být sám, jako být v páru, ale co je opravdová výzva, je vyjít nejen s sebou sama, případně s příznivě či nepříznivě…

Pokoj prostupovalo jasné denní světlo a já měl chuť se dále válet v posteli. Příjemné pocity usazující se mi v podbřišku jasně připomínaly zdravé chlapské ráno. Na chvíli jsem zavřel oči a začal jsem si přehrávat minulou noc. To zas byla jízda. Toho sténání, hekání a trousení tělních tekutin kde se jen dalo. Pootevřel jsem oči. Postel vypadala jako by se v ní porvala tlupa opic. Prostěradlo…

Dnes bych se rád podělil o pár svých zkušeností a poznatků z této oblasti, které ačkoliv nejsou nijak valné, stojí za zmínku. Ne, že bych byl ostřílený matador a už vůbec ne odborník, ale jako amatéra mě zajímají zkušenosti podobně smýšlejících a zkušenějších. Úvodem bych rád podotknul, že otázku submisivity či dominance zde nerozvíjím podle přísného rozdělení světa BDMS, ale spíše ji vnímám…

Neumím odpovědět na otázku kolik jsem měl žen, mužů, zvířat či věcí, protože zapomínám, ale už dávno jsem dospěl k závěru, že orgasmus je radost z dočasného uspořádání sebe sama těsně po rozpadu na nekonečno odrazů v druhých. Co mě však fascinuje na „malé smrti“ - jak by řekli Francouzi, je fakt, že s její vzácností, roste její síla měnit a popírat čas. Jsou to přesně ty vteřiny, které znamenají…