Ráno se pomalu plíží okenními tabulkami do mé ložnice a nesměle mě hladí po očních víčkách. Kdybych mohl mluvit, poprosím ho, ať ještě chvilku posečká, ale nemám sil. Jsem ještě napůl cesty ve světě snů. Běh času je ovšem neúprosný a není před ním úniku. Má oční…

-----"Nyní se stávám Smrtí, ničitelem světů"----- +++++++++++++++ Je horký večer. Paprsky zapadajích sluncí na Bohem zapomenutém světě předávají svou vládu měsícům a jiným vesmírným tělesům. Jedem nasáklý vítr roznáší pach smrti po vyprahlé krajině. Vyprahlé oči…