Byla furt ohnutá přes stůl, spoutaná, její prsty sotva dosáhly na připomínku mojí kontroly, co v ní zůstala. Každej její mělký dech, každej drobnej záškub stehen - všechno křičelo zoufalstvím, pomalým budováním frustrace, kterou jsem nehodlal uvolnit. Zatím ne. Opřel…
Příspěvky
Povídka
Povídka
Část 4: Prohlídka
Povídka
Část 3: Učit se trpělivosti
Povídka
Část 2: Zapomeň na svět
Povídka