Promrdaný čas
... Zas psalas', že zítra...že možná... že snad, že přijdeš a že vyřešíš náš tělesný hlad. Že prej už taky nemáš kde brát dech a já si zas vyhonil - ve svejch snech. Čekám tě dýl než ty sama bys chtěla a mezitím potupně stárnou nám těla. Těším se jak malej, už…