Normálně se na eskalátorech rád svezu, tentokrát jsem ale rázoval nahoru, a vůbec mi to nevadilo. Důvodem pro horlivý pohyb tam, kde jsem se mohl nechat jen unášet, byly dvě polokoule výstavní ženské zadnice, natřásající se a pohupující, jak jejich majitelka spěchala…

Pomohla tomu úplná náhoda. Ty bavlněné nohavičkové kalhotky jsem měla už dlouho. Spíš pohodlné než sexy, Jindrovi se třeba moc nelíbily, i když mně přišlo, že jsou sice bez ozdob, ale když si je natáhnu pořádně, tak mi ji vlastně docela hezky a malinko vyzývavě…

Tereza po očku zkontrolovala, že jsem zabraný do psaní propouštěcí zprávy, otočila se ke mně zády a přetáhla si přes hlavu tričko. Vychutnal jsem si pohled na její nahá záda, jejichž opálenou snědost přerušovala jen černá krajková podprsenka, a představoval si, jak asi…

Když Romanovou Audi zaskřípal pod koly štěrk cesty, snažil jsem se neslyšet v tom protivném zvuku nic osudového. Takových odjezdů bylo a bude... Přesto jsem byl rád, že mi potenciálně smutnou scénu rozveselily Adamovy grimasy za okýnkem, v samém záhybu cesty mi navíc…

"Páni, uteklo to děsně rychle. Ale co my za těch pár dní stihli... hustý!" Byl jsem rád, že tenhle verdikt jsem nevyřkl u snídaně v nějakém návalu otcovského trapna já, ale s klasickou dikcí současných teenagerů zhodnotil naši společnou dovolenou Adam, když mezi dvěma…

Vystoupili jsme z vlaku v době, kdy letní podvečer zalil Mikulov nejhezčím světlem, takže jsme domů nespěchali a loudavě se nechávali okouzlit jeho atmosférou. Po návštěvě lednicko-valtického areálu šlo o další estetický zážitek, jaké si člověk uloží hluboko do…

Další ráno byl Adam samozřejmě zase pryč dřív, než jsem vůbec otevřel oči. Zase lepší, než kdybych ho musel z postele tahat, pomyslel jsem si a s nadějí vyhlédl z okna na terasu protějšího apartmánu, ale namísto skotačení některého z veselých děvčat, ideálně v…

"Vy jste se dostali na koupačku do mikulovského lomu? Tak to jste měli štěstí.", konstatovala s nelíčeným obdivem Iveta, když další ráno vyzvídala, jak jsme se měli. "To místo je legendární, ale skoro ho zničila vlastní popularita. Takže jste se vešli do limitu, dobře…

Už jsem se ani nesnažil poznat, kdy Adam ráno vstává na své výběhy; kdyby chtěl, abych běhal s ní, řekl by mi to. A tak jsem i další den začal s kafíčkem na zídce penzionu a vyhlížel, odkud se objeví tentokrát, protože trasy očividně střídal. Vzpomněl jsem si, jak jsem…

Stejně jako Adamovy ranní výběhy, opakovalo se i moje zaspání jeho odchodu, a tak jsem další ráno rezignovaně postavil dopitou láhev s čápem k popelnici na sklo a s hrnkem kafe vyhlížel syna, který mi vystavoval tak nelichotivý účet povaleče. Taky jsem tu kdysi na…