Žil kdysi jeden král a byl tak rozumný, že i všem živočichům rozuměl. Poslyšte příběh, jak k této schopnosti přišel. Takhle to většinou začíná, ale je to verze pro malé děti. Ta skutečná, je na hony vzdálená známé pohádce. Byl tam král. Byla tam i stařenka s hadem a krásný Jiřík, ale celé se to seběhlo úplně jinak. To se jednoho dne, na královském dvoře, objevila starší dáma a vykřikovala…

“Ššššš” “Drž, jsem Ti řekl” zněl jeho tichý, ale rázný hlas, potemnělou místností. Zlatě slzely oči a po tvářích se slzy kutálely k bradě, obtékaly koule, trčící z její pusinky ven a skapávaly na hezky tvarované kozičky. Stál nad ní, ve vší své velikosti, s betonově tvrdým údem, zaraženým hluboko v jejím hrdle. Dávivý reflex škubal celým jejím tělem. Stahy jejího hrdla, mu silně masírovaly…

“KLAP” “KLAP” “KLAP” Kráčela po dlažbě směrem k malému pódiu a všechny zraky byly upřeny jen na ni. I dámy, jejichž ústa byla doteď naplněna penisy přítomných mužů, bezděčně vyplivly své hračky. V místnosti bylo, až na lehké vrčení a bublání vířivky, naprosté ticho, které ještě před okamžikem nebylo přítomno. Vzdychání souložících a jinak se bavících nahých těl v soukromém SW klubu ustalo…

Seznámili nás kamarádi a já ve své panické plachosti a nadrženosti, byl naprosto fascinován vysokou blondýnkou, s neuvěřitelně plnými rty a neskutečně naplněným tričkem, vycpaným velkými a plnými ňadry. Byl jsem na konci puberty a jí bylo 19. Další věc, která mě na ní fascinovala. Starší holka, vlastně už žena a zakoukala se do bláznivého puberťáka. Scházeli jsme se u společných známých, kteří…

“Ahoj tetičko, jak se máš?” odpovídám nevlastní tetě, po které jsem přebrala byt, když se odstěhovala z Plzně, za novou prací. “Copak jsi potřebovala, Iris? Byla jsem ve sprše, když jsi volala.” sděluje mi a já to na ni prostě musím vybalit. “Víš co je v pondělí za den?” pokládám další otázku a čekám. “V pondělí?” Opakuje teta. “V pondělí je prostě pondělí.” doplňuje a směje se. “No je Valentýn.”…

“Je to nevlastní sestra mé neteře” špitla mi do ucha sousedka před tím, než mě začala líbat. Pořád jsem se z toho šoku nemohl probrat, ale to nic neměnilo na tom, že jsem si to náramně užíval. Irenka hrála famózně na flétnu a já si hrál s kozičkami paní Nové, která u toho vrněla blahem a přehlušila i bublání vody ve vířivce. Nechtěl jsem už nic řešit, ani se vyptávat. Jen si užít dnešní den a jak…

Chodím nové sousedce Ireně vypomáhat už třetí týden a je to super. Šukáme jak jen to jde a zrovna včera to šlo. Přijel jsem z práce, osprchoval se, kvapem vyběhl těch několik kroků do patra nade mnou a zaklepal. Otevřela dveře, chytila mě za tričko a zatáhla dovnitř. Nedostal jsem ani pusu. Přitlačila na zabouchnuté dveře a svezla se mi k nohám. Sám jsem si rozepl poklopec a polotuhé péro…

“Já vám podržím dveře” ozval se ženský hlas za mnou, když jsem se pokoušel odemknout vchodové dveře do domu a přitom držet kolenem a jednou rukou objemný balík ze Zásilkovny. "Škoda, že jen dveře, ale moc vám děkuji” pokusil jsem se o nejapný žert, na neznámou ženu, jež mi nabídla pomoc. “Ha, ha” spražila mě okamžitě , ale když jsem s balíkem procházel kolem ní, tak jí na tváři hrál roztomilý…

Dojídám poslední sousta večeře a najednou cítím nohu ve svém klíně. Juknu přes stůl na Pavlu a ona se usměje. Pošle mi polibek a sama zvedá vidličku s posledním soustem k ústům. Její nožka mi hněte péro přes džíny a ono nabírá na objemu. Jsme na večeři s dalšími dvěma páry a ona musí zlobit zrovna tady a teď. Když jsme sami, tak si ho skoro nevšimne a ve společnosti by se snad přetrhla. Bylo…