Asi po dvou hodinách se podívám na mobil a zjistím, že už budu muset jít. „Moc děkuji, rád jsem tě poznal. Myslím, že nás čeká společný čas a těším se na to.“ řeknu s úsměvem. Opětuje mi můj úsměv a odpoví „Taky se těším.“ Usměji se na servírku a ona hned míří k nám. Je to mladá hnědovláska s pěkným zadečkem, celou dobu co tam sedíme po ni pokuju. Pozornost mužů dnes získala zejména díky většímu…

Probouzím se, noc to nebyla příjemná. Annu jsem prosil několikrát o otočení a také jsem se moc na tvrdém gauči nevyspal. Musíme koupit tu postel. Cítím ranní erekci, ležím zády k ní a cítím, jak oddechuje. Nechce se mi ji budit, začíná mě bolet rameno. Když sesbírám odvahu, vzbudím ji a poprosím o otočení. Ona mě rozespale přetáčí na záda a přitulí se ke mně. V tu chvíli je má erekce na maximu a…

Probouzím se, otevírám oči a vidím, že už je světlo. Usnul jsem až nad ránem, nikdy bych nevěřil, jaký je rozdíl mezi nocí a dnem v klícce. Cítím ranní erekci a tlak je šílený. Rozespale sahám po mobilu a mžouravě se podívám kolik je hodin. Půl deváté. Já to věděl, Katka už je tady, a já pořád ležím v kalhotkách a noční košili, zamknutý v klícce. V tom vchází Anna, kdyby věděla, jak rád ji vidím.…

Během oběda se naše role prohazují a celou dobu vede rozhovor ona. Vyptává se na běžné věci, jako by se chtěla ujistit, co o mně ví a co je pravda. Posledním tématem je má nemoc. Zajímá ji, v čem spočívá a kde jsou má omezení. Očekával jsem, že se zeptá dříve. Znejistí, jako by si nebyla jistá, jak zareaguji. Usměji se nad myšlenkou, jak absurdní je tato obava. Když jste celý život na vozíku,…

Vycházíme ven, Katka má na sobě rifle, které jí obepínají její dokonalý zadeček. Cítím, jak mě má nadrženost ovládá. Něco mi říká, ale já to nevnímám. Slyším jen „Ano Ondro?“ „Co? Promiň, zamyslel jsem se.“ Usměje a řekne: „Nic, prosím tě jen jsem říkala, že pojedeme devítkou.“ Vyjdeme směrem k zastávce a jedeme do knihovny. Vejdeme dovnitř, v tom mi začne zvonit mobil. Okamžitě ho natvrdo…

Vrátila se. Oddychnu si. Představa, že volám Katce, ať přijde a odemkne mě, je opravdu nepředstavitelná. Opět si říkám – důvěřuji té správné. Jsem vlastně úplně bezmocný. kdyby chtěla může mi vykrást byt, nebo mi jakkoliv ublížit. Slyším, jak pokládá klíče a svléká si kabát. Poslední kapku rozumu zastíní její příchod do pokoje. „Tak pracoval si?“ Stojím před ní. Beze slova kolem mě projde a…

Probouzím se do prosluněného jarního rána. Miluji tohle období, když ho probouzí slunce, rána hned člověku připadají veselejší. Ptáci zpívají, světlo prochází skrze zatažené žaluzie. Ležím na boku, cítím se příjemně vyspaný. Představuji si, jaké by to bylo vstát, protáhnout se, uvařit si kávu a udělat snídani. V duchu se směji, jak je to hloupě sentimentální. Nesnáším to, chovám si jako nějaká…

Tato povídka je pro mou Sany. Je pátek večer a já jedu na zastávku, kde mám nastoupit do autobusu za mou Sašou, se kterou strávíme víkend v bytě ve vedlejším městě po mém dědovi. Včera jsme na dálku oslavili společný půlrok a tento víkend má být náš výroční. Jedu na zastávku a přemýšlím nad tím co mě čeká. Slíbila mi, že mě potrestá, kvůli fotkám v mobilu, které jsem ji nechtěně poslal. Tento…

Tato povídka je věnována Sany... Po dvou týdnech jedu směr Praha za svou láskou. Je pátek a čeká nás společný víkend u ní doma. Silvestr, který jsem strávil u ní proběhl bez problémů, a tak se za ní opět po dvou týdnech vydávám. V batohu krom toho nejnutnějšího je nová klícka – plastový růžový holytrainer, který jsme společně vybrali již minulý rok, ale nestihl do Silvestra dorazit. Zamkne mě?…