Nikdo nejsme nezranitelní. Vlivem nešťastné nehody se pan K octl v nemocnici, na mém oddělení. To nám ten víkendový pobyt v jednom lázeňském městě hezky skončil. Jeho stav si vyžádal z pohledu zdravotníka řekněme drobnou rutinní operaci. Dvoudenní hospitalizace, čtyři až šest týdnů rekonvalescence. Že to na nás bude mít neblahý vliv mi dochází velice rychle stejně jako to, že teď si teprve užiju…

Myslel si, že bude mít navrch. Nejdřív se ošívám. Nemám zájem jít do společenské místnosti mezi další hotelové hosty. Jsem utahaná po celodenním šmajdání v podhůří a snaze ho uštvat rychlou chůzí. Plnou polní jsem sice nedostala, jak mi vždycky hrozí když nasadím tempo, ale těch pár kilo na zádech, zima, vítr, déšť a sníh mě poctivě likvidovali. Nicméně jsem to nevzdala a udělala na něj dojem. …

Rozkaz zněl jasně a sice zabavit jí. Dostal jsem od něj jen pár strohých informací, ale že by k tomu u všech svatých dal i návod?! Proč mu na té hromádce neštěstí tak záleží mi jaksi nesdělil. Nedivím se, že se mu to zatím nepovedlo ošukat. Tohle je snad blbý vtip nebo nějaká jeho pomsta. Vždyť pro mě je hudba poslouchat práskání biče a každá rána, která dopadne na kůži je jako můj osobní…

Hvězda se snesla z nebes a ráčila vplout do ložnice. No to je dost, že přestala okupovat koupelnu. Třicet osm minut, vážení. A to řekla , že je unavená a dá si rychlou sprchu. Z čeho ona může být unavená? Beztak celý den toká s doktory, lapiduchy a pacoši....mrcha jedna nevěrná. Kurva, už mi zas tvrdne z té představy. No to si bude muset holubička ještě dneska odpracovat. Třískne sebou do…

Je neděle ráno kdesi u hranic se Slovenskem a čas jít na mši. Pan K si chce hrát na spořádaného občana. Sedíme v zadní lavici zpola zaplněného kostela a posloucháme kázání kněze. Jako většina vesnických kostelů i tento chátrá. Divím se, že pod náporem našich hříchů nespadne rovnou na nás. Vždyť do kostela vstoupil sám ďábel. Jeho ruka tu a tam skončí na mém stehně a putuje nenechavě až k mému…

Muži jsou jako motýli a ženy jako květy plné nektaru, po kterém oni touží. A pak jsou tu na obou stranách zahradníci/ sběratelé/ lovci, kteří chodí se sítí a vybírají si nové exempláře do sbírky. Přestala jsem sbírat všední mírumilovné motýly. Nikdy mě to moc nebavilo. Začala jsem lovit zprvu ty denní nebezpečné, třeba jedovaté vřetenušky a pak i můry v temnotě, po tom co jsem se vyčerpala…

Říká se, že nejlíp chutná zakázané ovoce. No jo, ale co se stane, když je povoleno ochutnávat ze všech plodů? V mém případě témeř nic, protože mě jen tak někdo/něco nenadchne. Občasnou chuť toho malého introverta uspokojí vibrující milenec a jede se dál. Na rozdíl od pana K, který si tuze rád vybíjí své specifické chutě. Nakonec mi to ale nedalo. K kdesi v trapu a pěkně mě štve, Babočka admirál…

Co bych dala za talíř svíčkové se šesti knedlíky, pomyslím si, když nám číšník servíruje další talíř jakéhosi jedlého umění. Čeká mě spousta lampasáckých vzpomínek a že jeho kamarád je mnohem sdílnější, veselejší a uvolněnější. Ať žije chlast. A taky je dostatečně hlasitý, takže se nemusím vymlouvat na svojí dočasnou hluchotu. Musím se hlídat a nekoukat na něj s takovým zájmem. Pan K mě hlídá a…

V ložnici to vypadá jako by tam vtrhlo vojsko. Pan K vůbec nebere ohledy, že tu třeba někdo vyspává noční, chřipku a zánět středního ucha. Však jsem se před devátou dostala do postele a máme skoro tři hodiny. Roztáhne rolety, otevře okno, strhne ze mě peřinu a už mi líčí dostatečně hlasitě jak bylo v práci. Tak zlá nejsem na pacienty ani já a nezapomenu mu to sdělit nahlas. Necítím se moc dobře.…