Tak letos třicáté výročí... No, panečku, letí to. Už ti holenku není devětadvacet, abys na listopadové vzpomínky sbalil copatou černovlásku z gymplu, kam tě známá vzala na besedu, jak se to povedlo při prvních kulatinách revoluce. Copatá černovláska v první řadě, které přes halenku tak svůdně trčely hroty bradavek na malých prsech, ve středu kladla při besedě nejvíc otázek, ve čtvrtek se nechala…

Pohled na klidně plynoucí řeku mě ani po několika dnech na vodě pořád neomrzel. Seděli jsme s Honzou po obědě na prosluněném břehu Sázavy, a zatímco si kamarád, zbaven dozoru své milé Simony, vychutnával cigaretku, my oba svorně krásu kolem nás projíždějících vodaček. "Ahóóój!", zahalekal co chvíli kudrnatý malíř; zdánlivě dětinsky, ale dobře věděl, že smějícím se děvčatům při mávání na pozdrav…

"Tak tohle je důvod, proč mám rád vodu, léto a vůbec celej svět.", vzdychl Honza, když jsme v podvečer druhého dne přirazili ke břehu u dalšího posázavského tábořiště, vystoupali po schodech z kulatiny od břehu k venkovnímu výčepu a úplně roztáli při pohledu na zrzavou krásku za pípou. Děvče s ohnivou ofinou nás neodbytně lákalo nakažlivým úsměvem i absencí nadbytečného oblečení; své štíhlé tělo…

Mžoural jsem do příjemného srpnového rána a snažil se svou pozornost dělit aspoň trochu rovnoměrně mezi pokus o pravidelné záběry pádla a pozorování siluety zad přede mnou sedící Ivety. Nebylo to snadné, záda měla hezky opálená a už teď zrána prakticky nahá, tenkou šňůrku plavkové podprsenky bylo možné velkomyslně přehlédnout. Naopak nepřehlédnout jsem se snažil její kulatá prsa, příjemně se…

Seděl jsem na břehu Sázavy, házel trochu ledabyle žabky po vodní hladině, ale především vnímal tu nádheru vodáckého podvečera. "Ahóóój!", zaznělo zase od řeky a další tři kánoe přistály, pozdravované ze břehu těmi, co už dorazili dřív. Mezi rozjuchanými hlasy jsem rozeznával i členy naší party kamarádek a kamarádů z pražského kulturního centra Továrna, co se před časem smluvili, že si během léta…

Řada skvělých nápadů vznikne náhodou. Seděli jsme jednoho příjemného večera zkraje června na plácku před Továrnou na zahrádce, improvizované po současném "hipsterském" způsobu z europalet, a dumali o blížícím se létě. Zatímco naše ředitelka Valérie nad nezbytnou skleničkou aperolu sestavovala seznam letních kurzů a workshopů, já po téhle dobře stavěné čtyřicátnici, díky letnímu outfitu s poprsím…

„Jéé, zmrzka!!“, vyhrknou děti obě naráz, od rána snad poprvé ve shodě. Mrknu na Lucii, jejíž přístup ke sladkostem je nevyzpytatelný; někdy je dcerkám kategoricky zakazuje, jindy je benevolentní. Trochu ji podezřívám, že hlavně podle toho, jestli má zrovna sama chuť. Po půldenní túře jsou dítka uondaná, takže usoudí, že by jim kopeček zmrzliny mohl zvednout náladu, a přikývne. „Tak co to bude?“,…

Když přistoupí v Chotkových sadech zadními dveřmi do dvojky, všimnu si jí okamžitě. Nejsem na holky, takže po nich nijak extra nekoukám, ale drobnou blondýnku se dvěma výraznými hroty na malých bocháncích hrudníku by nedokázal přehlédnout ani svatý. Nejsem jediná, ke slečně se stočí oči všech dalších ranních cestujících v dosahu. Marná sláva, není to jejím hezky souměrným obličejem, decentním…

Den poté, co tak neslavně pohořím s pokusem vysvětlit své studentce Anežce, že není nejlepší nápad spát se svým učitelem a mým kolegou, jdeme s mým družstvem na velkou sjezdovku, zatímco kolega Krch, po ránu nějak nabručený, vede svou partu nováčků opět na cvičnou loučku za chatou. Hlavně kluci jsou z kabinkové lanovky naprosto nadšení. Chvíli nám s Alicí nedochází, proč je to tak bere, ale pak…