Erotické povídky

Slunce pomalu klesalo nad tyrkysovým oceánem, zatímco vánkem šustící palmy vytvářely lehce se houpající stíny na dřevěné podlaze jejich bungalovu. Ten stál osamocený na konci ostrova, kde pláž mizela v džungli, a každý večer voněl po kokosech, soli a touze. Eva ležela na posteli s bílým baldachýnem, jen v tenké průsvitné košili, kterou si přivezla snad právě pro tento okamžik. Její opálené nohy…

Bylao úterý večer, kancelář už dávno ztichla. Většina světel zhasla, ale v rohu v sedmém patře stále svítilo. Tam seděla ona — Klára, sebevědomá, cílevědomá, třiatřicetiletá šéfka marketingového oddělení, která si nikdy nebrala servítky, pokud šlo o práci… nebo muže. On byl Petr. Nový grafik. Talentovaný, trochu drzý, a zatraceně pohledný. Kláře neunikl od prvního dne. Měl v sobě něco nebezpečně…

Byla noc. Otevřeným oknem proudil teplý letní vzduch a v pokoji panovalo přítmí, jen měkké světlo lampy kreslilo stíny na zdi. Stála u okna, zády k němu – dlouhé tmavé vlasy jí splývaly po zádech až ke kříži, a lehká košilka sotva zakrývala její tělo. Měla v sobě něco tichého, smyslného – jemný pohyb boků, pohled přes rameno, jako by věděla, co v něm probouzí. Přistoupil k ní potichu zezadu,…

Čekání Klekla jsem si. Přesně tak, jak jsi mi přikázal. Na kolenou, tváří k posteli, dlaněmi vzhůru, v nich položený obojek. Měla jsem na sobě jen černou krajkovou masku. Nahá. Zcela. S vlhkou kundičkou, kterou jsem už nedokázala zklidnit od chvíle, kdy jsi mi napsal, že jsi na cestě. Připravila jsem se podle pokynů. Tělo natřené levandulovým olejem vonělo po pokoji, sprchovala jsem se dlouho…

Moje kůže byla rozpálená, hrudník se zvedal a klesal v rytmu, který už dávno nepatřil mně. Srdce mi bušilo tak silně, až jsem ho cítila v uších. A mezi nohama – pulzovala nejintimnější část mě. Otevřená. Mokrá. Napjatá. Jakub těžce oddychoval. Měl dost.. Nebo ne? Myslela jsem že usneme, ale to jsem se pletla. Přesunul se k mým nohám s otočil mě na záda. Ležela jsem na zádech, nohy roztažené,…

Večer, na který nezapomenu – 12. června Přijeli včera kolem páté. Ještě jsem měl doma trochu nepořádek – klasika, když nečekáš návštěvu o pár dní dřív. Ale bylo to fajn. Znali jsme se už ze zpráv, fotek a konverzací, které poslední týden nabíraly na obrátkách. Byl to fitness pár – spolu už od třinácti, dnes kolem padesátky, ale postavy jako z katalogu zdravého životního stylu. On – vysoký,…

Byl letní večer, vedro. Asfalt se pořád místy lepil na podrážky a vzduch stál. Procházel jsem se městem bez cíle, spocený, unavený, nadržený. Mozek jel napůl na autopilota, půlka mysli v realitě, druhá v představách. Měl jsem chuť. Někoho se dotýkat. Na kůži. Na něčí dech ve svém uchu. Na lidský kontakt. Nevnímal jsem okolí. A pak – náraz. „Sakra,“ vydechli jsme zároveň. Stála přede mnou.…

Tonda a jeho sen – Část šestá: Zkouška držení moči Tonda klečel u stěny, stále ve svých milovaných, ale už navlhlých zelených vojenských trenýrkách. Noc v kleci, líbání bot i trenýrek Pána, výslech a řemen… všechno v něm zanechalo otisk. Ale přesto, nebo právě proto, cítil, že chce víc. A že to zvládne. Pán stál opodál, v rukou držel nádobu s vodou. Bez slova přistoupil a napřáhl ruku. „Vypij…

Řekl mi, že chce být můj. Nevěděl, co to znamená. Mluvil hezky. Vybral slova opatrně, s pokorou. Myslel si, že tím otevře dveře. Nevěděl, že skutečná brána není vstupní, ale vnitřní. A že nestačí zaklepat. Musí dovolit, aby mu rozložila mysl. Přikázala jsem mu, aby si lehl. Pomalu. Beze slov. Neptal se proč. Ale jeho dech to vykřičel za něj. Poslouchal. To byla první známka, že je připraven…