Jedna noc pod štíty
Alpy byly tiché. Sníh ležel vysoko na vrcholcích, ale dole v údolí už začínalo jaro. V horské chatě vonělo dřevo, víno a lehký chlad, který zůstával ve stínech. Vanda přijela sama. Před rokem jí zemřel manžel a poprvé od té doby si dovolila odjet někam bez minulosti.…
Podvečer v Telči
Telč v podvečer voněla vodou a starými zdmi. Slunce se odráželo od hladiny Štěpnického rybníka a náměstí pomalu ztrácelo ruch turistů. Břetislav ji poznal okamžitě. Ester. Stejné oči. Jen kolem nich jemné vrásky, které jí slušely víc než jakákoli mladická…
Podzim na vysoké
Byl říjen v Českých Budějovicích. Kampus byl plný studentů, listí šustilo pod nohama a Vltava tekla tiše jako kulisa k novým začátkům. Richard byl prvák na ekonomce. Tichý, přemýšlivý, vysoký kluk s brýlemi a lehce rozcuchanými vlasy. Týna studovala pedagogiku, smála…
Noc v Ďáblících
Podzim v Petrohradu
Noc na prahu ticha
Seznámili se náhodou. Samuel, tichý grafik po dlouhé směně, si šel po práci sednout do baru, kde hrála klidná hudba a voněla káva. Vítek, o pár let mladší, tam čekal na kamaráda, který nakonec nepřišel. Oba seděli sami, každý ve svém koutě, dokud jejich pohledy nenašly…
Klid mezi dechy
Halina nikdy nebyla typ ženy, která by se cítila sebejistě v davu. Byla baculatá, měkká, s očima, které se uměly smát, a s úsměvem, co uměl utišit jakoukoli nejistotu. Když vešla do kavárny, kde pracoval Bob, drobný a štíhlý číšník, byla to spíš ona, kdo se usmál první…
Chutě v teple
Aleš šel do sauny spíš z nutnosti než z touhy. Poslední dobou mu kolegové říkali, že by měl trochu vypnout a myslet i na sebe. V jeho pětatřiceti už nebyl žádný atlet – trochu bříška, ale jinak sympatický chlap, který působil spíš přátelským než dravým dojmem. V sauně…
Setkání s hvězdou
Poslední v budově?
Byl pozdní večer, většina lidí už odešla domů. V moderní administrativní budově svítila jen pár světel. Emil, šedesátiletý, šedovlasý muž na pozici firemního administrátora, seděl u stolu a dokončoval papírování. Myslel, že je v celé kanceláři sám. Dveře se tiše…