Erotický blog

Ako to v skutočnosti je Každý z nás je v nejaom vzťahu. Buď je "večne signle" a užíva si slobody, niekto je v solídnom D/s vzťahu ale viac poznám D/s párov kde sú on a ona DOM/DOM, resp. sub/sub. Otázka je, musia byť všetky vzťahy šťastné? Čo robiť ak nie? Ako som poznal spoju manželku? Začali sme si písať / spoznali sme sa na pokeci v roku 2007 alebo v roku 2008. Vedela už vtedy o mojich…

Dlouho jsme okukovali navzájem naše profily, ale on měl tehdy amatérku a já zas byla zaháčkovaná u Jihočecha (viz předchozí blog). No vztahy skončily a já mu pořád nakukovala na profil, protože se mi líbily jeho fotky. On samozřejmě, jako většina chlapů, zaregistroval pravidelné návštěvy ženského nicku na profilu a odvážil se mi napsat…netrvalo dlouho a koncem týdne už jsme se si domluvili…

Znáš má tajná místečka, kterých se umíš dotknout jen Ty, tak, že mi projede celým tělem erotický náboj. Tělo pod Tvými dotyky doslova taje a chvěje se touhou. Souznění duší? Ano.... Není to mýtus, jen sem si musela pár desítek let počkat. Kde ses toulal? A kde byly Tvé ruce? Oči? Ústa? Osobnost? Prý správný partner je dar. Doufám tedy, že dar, který se nevrací, ale naopak zůstává po zbytek…

Napsal mi sám od sebe. Líbil se mu můj profil. Dlouhou dobu jsme si psali a také trochu se dohadovali o mé fotce, nerada je posílám. Nakonec to došlo kompromisu – foto zezadu postavy. No byl z jižních Čech…nevím, proč si mě vybírají chlapi z tak vzdálených krajů. Přijel za mnou v deset večer, toková hurá akce, prý jen se vidět a poznat. Skončilo to výletem na Lhotu a nočním koupáním. Děsná…

Tak tu pan “kaktus” narazil na celkem zajímavé téma, kterého se já, známá průzkumnice chování mužů, hned chytím jako ho*no košile. Takže já, nejčastěji když někde čekám, a všimnu si, že se na mě nějaký muž zadíval, znervózním a začnu si rovnat sukni, případně štrachat něco v kabelce, a když fakt nevím kam s očima, vytáhnu mobil a dělám, že si čtu něco důležitýho. Občas tedy nejsem úplně odtažitá…

Pár let na zpět, po probuzení do letního dne. Kdy bylo jasné , že déšť a mraky nesvolí k procházce přirodu, jsem při snídani vyzkoušel nadřazenost chová. Věty jako ..přines , podej , postarej se. Tak jsme se začal povyšovat. Má kamarádka to nenechal bez odezvy , kontrovala. Nadávky urážky, slova jako podsvinče a zmrdeček mi proletěli kolem tváře. V tuto chvíli, jsem se zastavil s pocitem…

Denně se dohadují o důvěře v jedné ze zmínek které spadají pod větu ,, mám ti věřit “ či ,, mohu ti věřit “ . Napadá mne zda je to vážná debata, které věnovat pozornost pro cestu do budoucna. Emoce znechucení ještě před tím než čas nabyl tu pravdu , ke které chcem dojít. Moment pokušení, moment vidění, moment něčeho z čeho jde tvořit budoucnost. Mládí mi dodá sílu budoucnosti , že ano Dostanu tě…

Miluju nejen rána s Tebou. Cítím jiný dotek. Jemné vyhřáté tělo. Ruka si mě přitáhne. Tvůj dech na krku, olíznuté ouško... zoubky. Chlap dole už chce. Dnes si byl rychlejší. Budíš úžasně. Neztrácím ani chvilku. Zanoruju a vrhnu se ti na něj...mmmmm teda ten je. Už jsem nahoře peřina polštáře litají. Chci Tě...všude. Ruce si mě podrží, jedeme nadoraz. Potichu opravdu být neumíme. Hauuuu. Umíš mi…

Sedím slušne v tom dome pána a premýšľam nad tým,čo ja tu vlastne robím? Roky som bola vychovávaná vo viere v Boha a teda pravidelne chodím,každú nedeľu do kostola,no v posladnej dobe sa mi často stáva,že analizujem ľudí čo tam chodia. Keď som videla po mojom rozvode tie prešťastné,úplné,geniálne,slušné rodinky v duchu som sa pýtala,či to je naozaj tak alebo to iba hrajú? Zbožné úklony,úsmev…

Intimní blízkost umožňuje daleko více se otevřít vzájemně. Najednou mizí naše společenské statusy, protože člověk je nahý. A tedy sám za sebe. Pokud se člověk svlékne donaha – nepoznáš, jestli je řemeslník nebo generální ředitel. Poznáš na člověku vzdělání – když promluví, péči o svou osobu, tělo. To ano. Nahý člověk se nemůže ohánět svými společenskými „berličkami“. A proto je víc opravdový.…