tak rychle, něco si přej přeju si ... pro něj ... ať JE zdráv má ještě malé děti, co ho potřebují nemůže odejít hele, další letí, tak honem,…

Ty nedokážeš vidět svá pochybení, jednodušší je hodit vše na mě. Ale vše má dvě stránky a nikdy se lidi nedokážou domluvit, když si neumějí říct proč. Když neumějí myslet na druhého, když neumějí něco obětovat a když se neumějí rozhodnout. Když si myslí - čím víc ublíží, tím budou silnější. Není to tak. *** Četla jsem ji a říkala si - to je fakt pro mě? Kdo by mi tohle mohl psát. Napadl mě jeden…

Někdy člověk jen kroutí hlavou, někdy se až děsí, kolik nenávisti se v někom může zrodit. A proč stále přidává do ohně polínka, aby její plamen byl stále větší a její žár více bolestnější. Proč. Když důvod by se lupou hledal a ten jeden je ve své touze ublížit nenávistí až slepý, nevidí, že ubližuje těm, které má (snad) rád. Jednou tě o ty holky připravím, řekla mu vztekle ta, kterou měl rád a s…

Žena z džungle trávila týden ve velkém městě. Občas změna neuškodí, i města mají svá kouzla a krásy. Hromada mozků plánovala vítězné strategie svých armád a vzduch v místnostech byl nabitý inteligencí, že by se nedala krájet tím, jak byla hustá. Přepadla mě tentokrát touha po kráse, co vytvořili lidé. Toulala jsem se Cerebilem a upadala do euforie, co mi přinášela cerebilská architektura. V…

Když jsem před deseti roky začala pracovat tam, kde doposud pracuji, jeden můj kolega řekl, že jedině blbec může jít pracovat do ..... a neumět německy. Ano, ten blbec jsem já. Sice jsem prý jako dítě německy mluvila, ještě si i pamatuju, jak jsme s tetou zpívaly německé písničky, ale pak najednou přišel odkudsi jakýsi zlom a já získala na němčinu podivnou alergii. Stačilo jedno německy psané…

se příběhy odehrávají Kdo koho si vybírá? Muž ženu nebo žena muže? Je jen málo snazších odpovědí. Zapálil si retko, usadil se pohodlně do křesla a rozsvítil obrazovku před sebou. Otevřel své oblíbené stránky a začetl do slov, která ho náhle zaujala. Následující večer svůj malý rituál zopakoval. Ne snad, že by sem chodil každý večer. Jen když měl náladu.  Podivil se však, když našel slova nová.…

Někdy utíkám od lidí. Někdy i od těch, co mám ráda. S každým jsem vždycky stála při jeho boku. Ve všech bitvách. S ním a proti všem. Stínám hlavy saním, léčím jeho rány a nehledím na to, že za rohem staví šibenici. Jenže pak se stane, že v něčem selžu. Najednou vidím, že nejsem schopná udělat úplně vše. Stačí jen malé zrnko nedokonalosti spadlé na jednu misku a váhy se zběsile rozkymácí. A pak…

Přiměla mě k tomu jedna okolnost. Chtěla jsem rychle někomu ukázat, než zítra odletí na sever, tři videa. Úschovna je pomalá, gmail je pomalý, tudíž mě napadlo založit si profil na facebooku a videa dát tam. Založit profil není složité, vyplnila jsem jméno, heslo, datum narození (nezdvořák jeden) a otevřela se přede mnou hlavní stránka. První, co na mě vyskočilo, byla nabídka přátel. Zírala…

Zní to divně, jo, každý den potkáváme spoustu člověků, destíky, stovky ... na nádraží, na ulici, v obchodě ... zkusil někdo někdy sečíst, kolik jich potkáme za den? Potkáváme, míjíme se, vyhýbáme se, abychom se nesrazili ... nebo abychom se nesetkali? Mám své oblíbené místo v autobuse, jsem na něj tak zvyklá, že když si sednu jinam, cítím se nesvá. Včera jsem si sedla hned dopředu. Možná bylo…

ztráty a nálezy. * "Asi bych se chtěla vrátit k Tomášovi," překvapivě řekla B. * "Proč? Není ti s Luďkem dobře?" * "Je ... ale s Tomášem si pořád píšeme." Po pauze dodá: "Tomáš o Luďkovi neví." * "Oba lezou?" * "Jo. Luděk leze. Já jsem lepší na laně, on je zas dost lepší na boldru. Tomáš dělá vysokohorskou turistiku, lízt začal kvůli mě." Poslouchám vyprávění o dvou mužích, kteří se dotkli…