"Tak které kotě mě dnes opíchá?" ptá se suverénně ten polobůh. "Jsem neviditelná," opakuju si tiše pro sebe, zavírám oči a pomalu dýchám. Nechci nikoho píchat. Nejde mi to a jsou tu ještě dvě kolegyně, které se na něj třepou jak háravé feny. Mužský hlas mě z toho pokusu o neviditelnost vytrhne. Pošlu ho tedy na pokoj se slovy, že za minutku jsem tam a bude to jen rychlovka. Kalhoty jsou dole,…

Neusnu v tvé přítomnosti. Bojím se. Nebojím se tebe, ale toho, co ti provedu, když nebudu bdít. Noční můry se kradou do mého spánku. Nepamatuji se na konkrétní výjevy. Utíkám nebo padám a nebere to konce. Chceš mě obejmout a přitisknout se. Jako dvě lžičky. Možná nemůžeš odolat pokušení zasunout. Dostaneš ale prdu loktem a pár kopanců než se proberu a zorientuji se. Jednoduché pravidlo…

Máš hroznou radost když mi tu babočku neseseš lapenou v rukou. Měli bychom jí propíchnout a dát na výstavku. Přijde mi to děsně ironické. Hvězda života jasně zdobí tvůj rudý mundúr. Máš dvojí metr na záchranu života? Opatrně toho nebohého motýla od tebe beru, pokochám se tou dokonalou barvou jeho křídel... babočka osiková. Ta mi ve sbírce chybí. Stejně jako babočka admirál. Na toho stále čekám.…

"No tak se s ním pomazli, králíčku. Nekouše," dobírá si mě s tím svým zákeřně svůdným výrazem. Jsem nervózní a teď už i nasraná. Ještě chvíli mi bude říkat králíčku a připomenu mu, že nejen můj lovecký nůž ho svede zprovodit ze světa do devadesáti vteřin. Uctivě ho beru nejdřív do jedné ruky a prsty druhé po tom heboučkém povrchu přejedu. Skousnu si pomalu ret. Miluje to. Dráždí ho to. Můžu…

To je taková slast když ten mocný meč mizí v pochvě. Nikdo s jistotou nespočítá kolikát z ní byl vytažen a kolikrát do ní ještě pronikne na doraz. S maximálním uspokojením ten naplňující proces sleduji. Ten božský zvuk, z kterého mám příjemné chvění v podbřišku a husinu. Přivírám oči, abych si to maximálně užila. Prsty přejíždím po její hebké kůži. Je celá rudá. Tu a tam pod prsty cítím drobné…