Lidé. Tak jedineční tvorové. Tak jedineční právě tím, že z obyčejného sexuálního pudu, který je určen pro zachování rodu, dokážeme udělat neuvěřitelně úžasný prožitek, který žádný jiný tvor na této planetě neprožívá. Tak jedineční tím, jak si dokážeme dávat lásku, porozumění, být šťastní, prožívat emoce a radosti, ale i tak jedineční tím, jak si dokážeme nevědomky, ale i vědomě ubližovat,…
Že mám svého anděla strážného vím. Posledních deset let jeho "existenci" tak nějak vnímám kolem sebe. Ale provází mě ještě jeden zvláštní úkaz. Bohužel si nepamatuji, kdy se mi to začalo stávat poprvé, ale jak byl můj život jednou dole a jednou nahoře, tak vždycky v určitých fázích se mi začaly objevovat čísla, spojení stejných čísel na displeji nebo poznávacích značkách a podobně. Když se vám…
Dala jsem si ranní sprchu, posadila se u okna do křesla a koukám na mraky, jak se líně převalují po obloze. Jako by se jim vůbec nechtělo plout dál, ale někde úplně vzadu je něco popostrkuje a tak se posouvají o ždibec dopředu. Teda ždibec, mně to tak připadá tady zezdola, ale asi to bude pěkná jízda. Taky pozoruju stromy, jak kývají svými korunami do větru, na jednom přímo před oknem je opuštěné…
Na téma baculky se toho tady určitě napsalo až až. Ale já ještě ne, takže je nejvyšší čas. Vždycky jsem si myslela, že když jsem baculka, tak bych neměla nikde vyčuhovat. Že o mě není takový zájem jako o holky, které byly jako proutek a kluci se kolem nich točili jak kolovrátek. Takže jsem se vlastně, už jako holka, stáhla a všechno pozorovala z povzdálí. Taky proto, že baculaté děti to v…
Chodíme po ulicích kolem sebe a vnímáme se. No tedy já doufám, že se lidi vnímají, když kolem sebe prochází, když stojí vedle sebe v metru nebo sedí naproti sobě ve vlaku cestou někam do dálky. Někdy mám pocit, že všechno kolem mě jen tak plyne a ať se snažím sebevíc, nedokážu ovlivnit to, jak to má plynout. Kolikrát si připadám v plné ulici úplně sama a kolikrát už se mi stalo, že jsem se…
Chci dělat co se nesmí,co je zakázané... Chci ať se spojí vesmír a potom vzplane... Chci ať ten oheň tančí, chci ať uteče z kamen, chci, ať Ty jsi ta jiskra a já ten plamen... Chci tě jen pro dnešek, buď moje odměna.Ať se mi zas jednou roztřesou kolena... Ať mi zas šlehají plameny v zátylku, ať je mi divoko alespoň na chvilku... Být vzhůru do svítání, dneska nechci spát... Všechny čáry ze…
Každý se během svého života trošku změní. Změní nás děti, když se nám narodí, protože je milujeme a snažíme se jim dát to nej z nás co jen jde. Změní nás práce a lidi kolem ní, pokud se nám daří, ale i pokud ne. A změní nás lásky…ta první, na kterou člověk nikdy nezapomene…třeba ta, se kterou člověk má děti a pak i ta, která ti všechno v životě překroutí. Člověk má pocit, že neexistuje nikdo…
Ponocovat by se nemělo. Ale copak to jde? Ten čas tady tak letí. Už hodinu si říkám, vypnu notebook a zalezu si pod peřinu, zavřu oči, vždyť zítra je taky den. Nic ti neuteče. Ráno budu vypadat jak mumie nebo přinejmenším budu mít pod očima černé kruhy, které mi ale fakt nesluší. Jenže…. …někdy se rozjede komunikace tak, že je těžké napsat…dobrou noc, půjdu už spát… Když v hlavě víří tolik…
Strašně se těšila na pátek. Až skončí v kanceláři, pípne si kartou a hurá domů. Ale ne jen tak, ještě potřebuje nasát sluneční paprsky, které se po dlouhé zimě konečně vylouply. Není sice ještě takové teplo, ale když je slunce v plné náloži, už krásně hřeje a to je to, co moc potřebuje. Dá si malou procházku a hurá domů. Má totiž v plánu stvořit „ své umění“. Vím, že se spousta lidí bude teď smát…
Poprvé jsem byla v sauně před pár lety. Stejně jako spousta z nás jsem si to neuměla představit. Bože, vždyť je tam vedro, nebudu moct dýchat a to jako budu nahá??? Vždyť jsou tam i chlapi, budu se stydět…budou na mě koukat? Prostě jedna výmluva za druhou…až mě nakonec ségra přemluvila. Vydržela jsem 5 minut a musela ven. Opravdu jsem nemohla dýchat, z nějakého nepochopitelného důvodu jsem se…
