Už se stalo tradicí, že v období letních prázdnin jezdím do Chorvatska. Za posledních osm let jsem nevynechal. Mnozí mě možná odsoudí, jezdím na jedno místo, oblíbil jsem si jeden nudistický kemp na severu země. Vždy jezdím autem se stanem sám na týden. Rád bych někoho vzal, ale jsem rozvedený a s padesátníkem už nikdo nechce jezdit. Když jsem tak brouzdal internetem, zahlédl jsem na diskusním…

K osmnáctým narozeninám jsem dostala od rodičů byt v Praze. Mamka ho měla už dlouho, bylo to dědictví po babičce. Byl pár let zrekonstruovaný a pronajímaný. Mamka byt na mě přepsala a vypověděla nájemní smlouvu, abych mohla v Praze studovat ve vlastním. To se taky stalo a já se se začátkem vysoké školy opravdu do Prahy přestěhovala. Byl to byt 2+1 v dobré dostupnosti metra. Bydlela jsem tam sama.…

Když jsme s manželem měli krátce po svatbě, začali jsme se poohlížet po nějakém vlastním bydlení. Bydleli jsme u manželových rodičů. Byli na mě hodní, uznávám, že to mělo i své výhody, ale není nad to bydlet ve svém. Navštívili jsme několik bytů i domů. Byly jsme ochotní si něco koupit za rozumnou cenu i před rekonstrukcí a postupně si to opravit. Jednoho dne mi můj muž Aleš poslal do práce e…

Když si moje starší sestra začala v zimě na internetu prohlížet svatební šaty, hostiny a vše s tím společné, začala jsem něco tušit. Několikrát jsem se jí ptala, ale říkala, že se jen tak z nudy dívá. Chtěla jsem být družička. S přítelem Vaškem spolu chodili už čtyři roky a on u nás bydlel něco přes rok, takže by bylo na čase. Začátkem jara si Verča, moje sestra, zařídila doma slavnostní nedělní…

Otevírám oči, beru do ruky mobil a koukám, kolik je hodin. Je 8:13. „Ještě chvilku,“ řeknu si pro sebe, otočím se na druhý bok a znovu usnu. Pak mě probudí vysavač. Sousedka nade mnou začíná uklízet. Protáhnu se a sednu si na posteli. Chvilku jen tak pozoruji sekundovou ručičku na hodinách na zdi, které jsou přede mnou. Pak už dávám jednu nohu na zem, hned druhou, oblékám si župan a mířím do…

Po gymnáziu jsem šla studovat sociologii na vysokou školu do Bratislavy. Školou jsem tak nějak zdárně procházela a poměrně brzy jsem si vybírala téma své bakalářské práce. Po krátkých úvahách jsem začala psát na téma „Začleňování nepřizpůsobivých občanů do běžného života“. Nezdálo se to být těžké, na internetu bylo mnoho článků na toto téma, poměrně hodně knih o tom bylo napsané, mohla jsem…

Přítele Jirku jsem poznala v březnu, když změnil práci a začali jsme se každý den potkávat v autobuse cestou do práce a z práce. Každý den si ke mně přisedl, až mě po dvou týdnech pozval na rande a tak nějak to začalo. Je sympatický, černovlasý, hubený kluk, se kterým není nikdy nuda. Oběma nám je 22. Postupně jsem se seznámila s jeho bratrem i rodiči. Všichni byli hrozně milí a přátelští.…

Většina lidí na povodně vzpomíná celý život. Snad každý negativně, pro mnohé to byly nejhorší chvíle jejich života. Ani já na ty v roce 2015 nikdy nezapomenu. Jenže to nebyla má nejhorší zkušenost, naopak jedna z těch nejkrásnějších. Tenkrát jsem ještě studoval, bylo mi 17. Bylo to někdy na konci jara, bylo už docela teplo, jenže přišlo období dešťů. S různou intenzitou pršelo už několikátý den.…

Stalo se to vloni v červenci. Je mi 25 let a bydlím s rodiči s takové vilce. Sestřenice i mí rodiče pracují v jedné větší firmě. Jedna jejich kolegyně měla právě v červenci svatbu, takže je všechny pozvala na nějaký zámeček. Vypadalo to parádně, budu mít celou sobotu celý dům jen pro sebe, pomyslel jsem si hned, jak mi tuto novinku sdělili. Jenže jak to tak v životě bývá, opak byl pravdou.…