Nepamatoval jsem si, kdy naposledy jsem byl tolik středem pozornosti. Snad nikdy předtím. Pravda, byla to Tuli, která si vzala triko, které mělo nejspíš za úkol zdůraznit, že i dnes větrá své kozičky. Jelikož jsem ale byl zjevně jejím druhem, stíhaly tu pohoršené, tu…

Tuli byla opravdu sova. Jakkoliv jsem mohl být unaven dalším náročným pracovním týdnem, navrch doplněným o sexuální radovánky, od kterých jsem si předtím už pravda trochu odvyknul, Slunce již bylo dlouho tak vysoko na obloze, že ani přes voňavé, krásné, teplé a hebké…

Den šel přesně opačným směrem, než jsem doufal. Nejenže jsme na stavbě neskončili dříve, ale naopak kvůli opět opožděné dodávce se to protáhlo. A co hůře, když už konečně padla, šlo se zapít předčasné narození kamarádova syna. Příslib nedělního výletu společně se…

Večer jsem se pak ještě dozvěděl, že když má své dny, tak kromě toho, že se ráda dívá, buď má chuť šukat jako králíci, nebo se naopak potřebuje schoulit někde v koutku a spát a spát a spát. Tohle byl přitom ten druhý případ. Jakékoli úvahy o tom, zda, kdy a jak její…

K okamžité eskalaci nakonec nedošlo. Zamotal jsem se do pro a proti dostatečně dlouho, aby nakonec Tuli ležící na trávníku cinkl odložený telefon, načež se sebrala a odkvačila pryč. Než odlétla jak víla, dostala se mi od ní pouhého „Pa, pádím“ a já sám jsem nestihl ani…

Je to už dávno. V rámci práce mimo bydliště jsem našel podnájem na vesnici kousek od Prahy. Bylo to sice stále na dojíždění, ale člověk zas oproti výrazně dražšímu nájmu jen o kousek dál výrazně ušetřil. Navíc se jednalo o starý, malý rodinný dům se sic miniaturní, ale…

Libor fakt neměl dobrou noc. A zdaleka nebyla první. Jeho vydaření spolubydlící se totiž pravidelně vracívali z tahů v době, kdy slušní lidé už dávno spali. V příslušné náladě. Hluční, neurvalí, neohleduplní. Dnes tomu nebylo jinak. A tak přestože Libor zkušeným…

Pavel si své přízvisko „Italský hřebec“ zasloužil plnou mírou i přesto, že jediné, co na něm bylo italské, byla jeho láska ke špagetám a kapučínu. Vysoký, štíhlý, ohnivý, s jiskrou v oku, v pohybech i držení těla, a o jeho výbušnosti výmluvně svědčila frekvence a…

Práskl jsem zády do laminované přepážky převlékací kabinky, až to zadrnčelo. Nebylo se ostatně čemu divit. Rychlost a váha mého pohybu vzad byla vyvolána tlakem její ruky. Nezbytnost stabilizovat polohu, aby mi neprasklo v kříži a zdárně jsem přečkal i dnešní den…

„Čekám tě vevnitř“. Hmm, změna oproti minule. Že by byla uvážlivější a nerada by opakovala dráždění, jehož vrcholy byly naše orgasmy? Její přímo v sauně, můj ve sprše potom, oba pod diktátem našich šikovných prstů a dlaní? Na druhou stranu, proč by jinak…