Je tolik slov z tvých úst, co bolí Co sundat se nedají, neb jak střepy se zabodávají do kůže I do očí a ani slzy je hned tak nevyplaví Proč jen tak často přicházejí … ***** "nezabíjej srdce mé" Když skřivan zpívá nad polem Touhou se srdce chvěje Když nový se život narodí Dál žitím jít si přeje Fialka vůní přivábí Jaro je mezi námi Nezabíjej srdce mé V temnotě pod hvězdami Když blesk…
Počkej … Vydrž ještě deset roků a pak se vezmeme za ruku a půjdeme spolu. Víš, já už stejně před sebou víc času nemám a možná ani těch deset let neujdu a nedojdu tam, kam bych chtěla. I když včera – včera jsem zahlídla Naději. Ale až se jednou zastavím a ohlédnu – a uvidím jen ty bitvy prohrané a v sobě žádnou sílu, bude ten pravý čas – jít. Možná i dnes je ta správná černá nálada … ale,…
se - botaniky. Fakt. Botanici jsou po mě zvláštní „odrůdou“ lidí. Mají specifický styl chůze, pohyby rukou, mluvu (dikci) … jsou věčně usměvaví, milí, vlídní, umí být až neskutečně nadšeni i tou nejmalinkatější kytičkou nebo dokonce „obyčejnou trávou“. Stala jsem se včera členem jedné pobočky Botanické společnosti. Ale s botaniky jsem se setkávala již dříve na exkurzích. Jsou báječní, jsem mezi…
Vlastně ani po tobě věrnost nepožaduji. Věrnost takovou, jakou ji vnímá většina lidí. Věrnost v loži, věrnost penisu, věrnost těla. Věříme, že si se slibem věrnosti přivoláme život v zámku šťastného dlouhého vztahu a nekonečné lásky. Věříme tomuto krásnému zámku a snu a nechceme, aby to bylo jinak. Věříme, že ten, kdo nás má rád a tvrdí: Budu ti vždy věrný … to myslí upřímně a že tento výrok…
Víš, nevěru znám. Setkala jsem se s ní. Do té doby jsem se o ni nezajímala, ale dnes si s ní dokážu sednout k šálku čaje. Věrnost pro mě byla vždy samozřejmostí. Říkávala jsem: nechci být nevěrná, ale touto větou nikdy nedávala záruku, že nebudu. Protože říkat, že nikdy nebudu, mi přijde nemožné, neboť člověk nikdy neví, netuší, co se může stát. Ale za tou větou s nechci jsem si stála. Proč taky…
Sní o lásce, o dotycích, polibcích, milování … touží … říkají: Miluji tě … Krásu a vůni lásky chtějí v sobě mít … A když ji máš, jsi šťastný a chtěl bys, aby to tak zůstalo napořád ... a věříš, že bude, že tohle přece nemůže zmizet, vždyť je to tak silné. Proč … proč (a snad téměř vždy) to vyprchá … Víš, láska je jak květy ve váze. Představ si rozkvetlou louku, plnou barev a vůní, snad…
Neumím sprostě mluvit, tedy ani psát. Je to jen takové malé zamyšlení, k němuž mě trochu inspiroval blog „neznámého hrdiny“ (jak ho nazvala babi z baru) s názvem sprostým, který vám vznikne, když z označení budovy, kde se půjčují knihy, odstraníte první tři písmena (a kdybyste nevěděli, tak K3s vám jistě poradí). Následující slova se vám asi líbit nebudou, poněvadž autorovi rozumím (mám prostě…
Když má žena kupu dětí, to postupné vyletování z hnízda tolik nepociťuje. Je včerejší ráno. Dívám se z okna za svou nejstarší dcerou a za synem, kterak spolu odcházejí. On do školy a ona … daleko na sever. Má už mnoho cest za sebou, i těch vertikálních s lanem, kde mi kolikrát stačil jen pohled na fotku a zatočila se mi hlava. Věděla jsem, že na těch cestách do výšky občas riskuje, přesto jsem…
Po včerejší noci jsem trochu klidnější a už se nebojím. Zkoušeli jsme to. Už nějaký ten rok říkám svému muži, že pokud se chce milovat, musíme jít do postele nejpozději v deset hodin, neboť mám zvýšenou potřebu spánku a je fajn, když půjdu spát aspoň v jedenáct, abych byla schopná ráno vstávat. Muž však jakoby hodiny neznal, do jedenácti, do dvanácti je na pc a pak si příjde a myslí si, že kolem…
Omlouvám se, možná se ta čtyři slova v nadpisu nehodí psát právě sem … Už kdysi kdysi dávno můj muž říkával, že pohled na nahé tělo ženy je vždy krásný, okouzlující, avšak na nahého muže … to je vždy spíš k smíchu. Ne, nenamítejte, že to říká muž, heterosexuál, a u toho je přece jasné, že se raději podívá na ženu. Nikoli. Už tehdy jsem mu dávala za pravdu. I já jsem hetero, možná trochu bi, ale…
