Svolení (I)
Alena ležela sama v posteli, schoulená do klubíčka, polštář promočený od slz. Věděla, že se bude takto cítit? Mohla to tušit? Nebo jen lhala sama sobě? *** Opravdu můžeš jít, pokusila se o úsměv. Vážně ti to nebude vadit? Nebude. Fakt. Jinak bych ti to přece neříkala. Ale já ti nechci ublížit, dělal si starosti. Mně neublížíš, přesvědčovala ho. Byl to rozhovor plný obav, nejistoty, pochyb,…