Zabalila jsem dárky a vzala do ruky pohled s kyticí růží. Už potřetí. Chci napsat přání k narozeninám a vůbec nevím co a jak začít. Nikdy jsem s tím nemívala problém. Stačilo jen vzít pero a papír a psát. Myšlenky snadno sklouzávaly po peru na papír jako po klouzačce. Ale teď. Pokládám opět netknutý pohled a jdu uklízet. Ještě v půl druhé, než jdu spát, se na pohled podívám a pořád nevím, co…
Kolikrát jsem měla na prstu odlomenou řasu z očního víčka. Kolikrát jsem se na ni dívala a věděla, že teď, právě teď si mohu něco přát a to přání se splní. Mohla jsem si přát něco pro sebe. To ... nebo to ... nebo ... Přání pro sebe. Přání, co byla reálně splnitelná, možná, někdy uskutečnitelná, jen potřebovala trochu popostrčit nějakou silou z vesmíru. Házela jsem je jedno za druhým do řeky a…
Přinesla dnes robátka vysvědčení. Nemusí se bát, i kdyby pětky učitelé naskládali na řádky. Žádné kule neslízly (dětičky), mnoho bičů získaly. Jen mně někdy ten bičík schází. Při třídění lejster nezbytných jsem objevila vysvědčení ze Střední odborné školy sexuální. Chodil odsud někdo do ní? Pochlubí se známkami z těchto předmětů? Chování v sexu Mrštný jazyk Polohouka Erotika Onanie Předehrověra…
Odpovědi přišly samy. Časem ... Kopíruju si zdejší svý texty, nemám je nikde pokupě a nechci úplně vše jen tak zahodit. Objevuju, co jsem tu psala a zapomněla ... Někdy jsem sama překvapená. Nepsala jsem tak špatně. :-) Snažím se smát nebo aspoň pousmát, ale slzy pořád vedou. Pozvedly svý zbraně do boje a nevím, vůbec netuším, kde se jich tolik vzalo. Tisíce a tisíce malých bojovníků, co vítězí…
Pokládám pod malý vánoční stromeček malý dárek, který jsem dnes po půlnoci dostala, když jsem otevřela emailovou schránku a ... v ní byla ta věta. Ne že by mi to neprolítlo hlavou, to malé bláhové a naivní přání. Hned jsem ho i s jeho troufalou myšlenkou zahnala. Dnes, vlastně včera, večer jsem se na to půjčené dvd dívala a užasla. Užasla nad nádherou přírody a nádherou života. Nad krásou…
Ležím na modrém letišti na zádech a zahledím se malým oknem na oblohu. Její světle modrá barva je téměř zakrytá vlnitými obláčky. Vítr si s nimi hraje a oni mění svůj tvar. Podobně i vítr v mé hlavě honí myšlenky a ony se mění. Ležím na zádech, taková ranní klasika. Měla bych si to užívat stejně jako muž, ale moje tělo ještě není vzhůru. Ve vedlejší místnosti zazvoní telefon. Tedy – on nezvoní,…
Všechna svatební oznámení v kamnech neshořela, to jedno si schovala na památku. Stejně jako on. Jeho dcera ho jednou našla a přišla k němu s velkým otazníkem? Utekl jsem tenkrát od oltáře, usmál se. *** Zatím Věrka žila sama se svou již osmiletou dcerou v malém bytě v podkroví. Podívej se, hučela do ní kolegyně v práci, je hezkej, šikovnej, brzo bude kapitánem, bude mít slušný peníze. Nikoho…
Sladkých šestnáct. Toulky přírodou i večerním městem. Hrával jí často na kytaru pod oknem. Sousedé poslouchali jeho zpěv a usmívali se. Písničky však patřily jen té jediné. Blížilo se jednadvacet. Prý oko bere vše ... Plod jejich lásky nosila pod srdcem a švadleny začaly šít svatební šaty. Řečník na Staroměstské radnici si připravoval řeč a tiskaři v tiskárně tiskli svatební oznámení. Stačila…
Protože nám v kuchyni kape ze stropu roztálý sníh, přenesla jsem vánoční výzdobu do malého obýváku. Ještě je brzo na to ji uklidit, ráda si užívám tu atmosféru barevných světýlek, když zpoza okna na mě kouká noc. Dnes dopoledne jsem měla nečekaně několik minut času. Čekala jsem, až má zakázka bude vyřízena, avšak nejprve jsem musela čekat, až pan papírník dokončí svůj důležitý telefonát se…
Tohle zase přehnal :-) Darebák. Možná by se mohlo říci - sympatický dareba. Alespoň někdy. Ale většinou je na zabití. Někdy z legrace, někdy vážně. Jo, v chalupě, tam jsme měli veliký obývák, šest krát sedm metrů. Nedávno jsem neplánovaně a nečekaně zahlídla fotky a slza do oka vstoupila, sakra, tam to bylo hezký, už jsem skoro zapomněla. Ale než jsme se přestěhovali do bytu s tímhle velkým…
