Šedivá mlha za okny autobusu je stále tmavší a tmavší. Vracím se z krátké neplánované návštěvy u rodičů. I to nemilé přinese někdy milé. Zapomenutý synův baťůžek … a hned je o jedno setkání navíc. „Mám pro tebe něco malého křehkého,“ říkala mi máti ráno do telefonu. Těším se jako malé dítě. Na konci návštěvy mi maminka ukazuje malý květináč s kominíčkem v malé zahrádce plné čtyřlístků. „To je…
Druhé patro renesančního domu královského města. Zaklepej na dřevěné dveře a vejdi dál. Do místnosti naplněné citrusovou vůní, kde v malých skleničkách tančí plamínky svíček, a proudy tiché relaxační hudby nabízejí uklidnění a náruč opojení. Lahodný ovocný čaj pro zahřátí pohladí chuťové buňky. Bílá měkká osuška halí tělo a nožky bez střevíčků cupitají k lůžku. Osuška sklouzne z těla, tělo uléhá…
vem si mě stojím tu nahá otevři dveře uvidíš bosorku tmavovalasou vem si mě otevři oči stojím tu nahá a čekám na tebe na tvé ruce stiskni pevně mé bradavky a přitáhni mě k sobě blíž k tvému tělu přibliž mé rty k tvým upletem z jazyků vánočku zajeď mi dlaní do vlasů a pevně sevři pěst dnes chci být tvá vem si mě chci tančit ve tvé dlani chci svíjet se bolestí touhy s večerem či za svítání vem si…
k nám připlul Ježíšek lodí. Nevěříte? Nevím, jak přichází Ježíšek k vám. Zda pěšky, na koni, na voze, zda přiletí … Třeba v balonu. Přinese dárky, urovná je pod stromečkem a zacinká zvonečkem. Sedíme v kuchyni nacpaní knedlíčkovou polívkou, salátem a řízky a najednou se z pokoje ozve … mocné zvonění, mocné a hluboké. Žádné něžné zacinkání. Zvonění velkého lodního zvonu. Ježíšek ho už asi neunesl,…
myslím na mnoho lidí. Na všechny své nejbližší a nejmilejší. Na stole hoří bílá svíčka, vzpomínka na zemřelé. Letos myslím i na ty, které jsem loni ještě neznala. Na ty odtud, z amatérů. Je to zvláštní, jak hodně. Vlastně je stále neznám a mnohé by určitě překvapilo, že myslím i na ně. Můžete například hádat, na koho myslím při smažení řízků … Ne, nebudu jmenovat. I když … no, proč, schovám to v…
Kdy se mnoho lidí raduje a směje, mi najednou bylo smutno. Náhle mě přepadnul veliký smutek, co zahalil celé moje nitro. Nechtěla jsem posílat předstírané úsměvy, chtěla jsem nechat ten smutek odejít. Slunce bylo pár desítek metrů nad jihozápadním obzorem, vyšla jsem ven. Modrá obloha lákala od rána, pokud se ránem dá počítat probuzení v deset hodin. Potřebovala jsem s tím smutkem jít ven. Musí…
Vidím tu tříletou holčičku se slzou na tváři jako dnes. Stála v průjezdu činžovního domu a dívala se za malým náklaďákem, který odvážel její postýlku, a hlavně – její maminku. V pokoji v podkroví stála postýlka vlevo za dveřmi a nad ní visel dřevěný obrázek svatojánského broučka. Jak přibývaly zářezy na trámu dveří, postýlku vyměnila válenda s hnědým čalouněním, umístěná pod zkosený strop. Pod…
Dnes nocí vejdi do pohádky zapomeň na všechny hádky a než zavoláš Ježíšku vem do dlaně pár oříšků V tom prvním je ukryta hrst zrníček ze žita ať chléb voňavý jako sen v ošatce máš každý den V druhém najdeš kapku rosy dar života v sobě nosí v záři slunci den co den na zdraví si připíjej Kouzlo ve třetí skořápce získat nedá se tak hladce Nikdy nedej v sázku přátelství, mír, lásku Měj je stále ve…
Jste. Stojím na kraji louky rozzářené barvami květů. Žluté, modré, červené, fialové … stovky barev a stovky vůní. Některé se pohupují v tanci větru písně, jiné se spolu snoubí. Hladí svými barvami i svojí vůní. Dívám se na tu krásu a říkám si, že na světě je fajn. Že jsou místa, kde dotyk znamená hodně. Mohla bych se sehnout a pár květů utrhnout do vázy a kousek té krásy odnést k sobě domů. Ne,…
Kdyby mi někdo před časem řekl, že se přihlásím na Amatéry, poklepu ukazováčkem na čelo a zakroutím hlavou. Kdyby mi řek´, že mě tu něco i potěší … řeknu, že je blázen. Jednou jsem myslela na to, jaký je ten “pravý” důvod, že jsem se sem přihlásila. Jen blogy? Ty mohly být pouze klíčem k tomu důvodu. Říkám si – má-li se objevit, objeví se. Protože si téměř nemám s kým povídat, píšu. Asi proto…
