jsem strávila jen jednu, ale stačilo - děs a pěkný mazec. Bylo to v čase mé známosti s Clausem, kdy jsme se občas setkávali v Praze. Stalo se kdysi, zavolal, že vyšetřil pár dnů, přijede do Zlína a pak bychom mohli na pár dnů do Prahy a jestli můžu zajistit ubytování. Pak změna, že nejdřív Praha a pak Zlín. Zmínila jsem se před švagrem, okamžitě se chopil iniciativy a požádal jednu svoji…

do Hannoveru a jak mě jeden pohledný mladý muž omámil a já nakonec zůstala doma. Kdysi dávno, v minulém století, byla jsem vyslána mateřskou firmou na výpomoc do projekce firmy Mitas v Praze.. Moc jsem se nebránila, sice krátce po škole, ale o projekt na stavbu jaderné elektrárny v Egyptě nešlo, bylo to cosi v rámci ČR a šéf řekl, že to dám, tak jsem jela dobývat Prahu. Ubytování v hotelu…

„Babi a jaký jsi měla tablet?“ a já odpověděla, že žádný, oba draci obrátili oči v sloup a v momentě padl dotaz další: „ A s čím sis, teda, babi, hrála?“ To jsem zase obrátila oči v sloup já a spustila malou přednášku o tom, s čím jsem si jako malá holka hrála a bavila já. Ale jak těm drakům vysvětlit, že babi sice není tak stará jako hnědé uhlí, ale dobře si pamatuje dobu před televizí,…

ozvalo se dnes ráno v telefonu. Proboha, se ta Lenka zbláznila, volat v tuhle nekřesťanskou hodinu, kdy slušní lidé buď ještě spí nebo jsou na cestě na ranní mši do kostela. „Jo, mám, ale netuším, proč mě s tou divnou otázkou budíš v neděli v 7 ráno, když jsem před chvílí usnula?“ Tak to na mně vychrlila, zítra měla s kamarádkou odlétat do Tunisu a ta trubka si včera při tenisu poničila koleno,…

kamarádů z Lesní čtvrti. Chodili spolu do stejné školy, po základce se rozběhli na studia a do učení, ale věděli o sobě, stýkali se, už ne na hřišti, ale každou středu u pivka na Myslivně. Časem se jejich řady rozšířily o kamarádky, lásky, duše spřízněné, spolužáky a kolegy. A jednoho dne se dostavil kamarád Vasil s úžasnou zprávou. Objevil nedaleko města starou, polorozpadlou sušárnu na…

pomyslela jsem si, to bude jistojistě Obr Koloděj. Ale kde se tu vzal? Opravdu to byla pecka a pořádná. Jela jsem výtahem dolů počkat na malé draky, neb je přepadlo touha poobědvat s babi. V tomhle čase moc lidí nejezdí, takže z toho jedenáctého patra obvykle jedu přímo, bez zastávky. Dnes tomu bylo jinak, ani jsem se pořádně nerozjela a už výtah stál. Dveře se otevřely a najednou bylo temno,…

Kdysi dávno jsem někde četla, že je moc dobré ty dobré skutky páchat a nejlepší prý každý den jeden. Tím si sice moc jistá nejsem, ale občas udělat někomu radost, proč ne? A když se do toho páchání dobrých skutků občas pustíte, můžete se stát nezapomenutelným. Dnes se tak stalo a docela mi to vyrazilo dech. Vypadá to, že ten zlomený kotník se dostává do formy a tak jsem vzala útokem místní…

prázdniny u tety v Břeclavi a taneční večery na betonovém tanečním parketu nad splavem u řeky Dyje. Romantika jako blázen – nebe plné hvězd a tančili jsme tělo na tělo, no, hlava se mi z toho točila, to mi věřte. Byla jsem holka z města, takže neokoukaná a tanečníků tam bylo moře. A jednou tam dorazil fešák na úžasném červeném skútru, což na mně tenkrát udělalo skoro takový dojem, jak dnes…

Nedokonalost jiných mi nepřísluší hodnotit, nedokonalost moje je na román. Ale asi by se moc nečetl, proč taky. Moje nedokonalost je taková obyčejná, nic mimořádného. Když vezmu nedokonalost tělesnou, ta mi dává pekelně zabrat a zvládám ji čím dál hůř. Tělo bohyně jsem nikdy neměla, ale malé děti přede mnou opravdu nikdy v hrůze neprchaly, teď raději do dětské společnosti nechodím…co kdyby.... …

a když na kontinent Americký, tak do letadla autora amerického, i když, budiž mi odpuštěno, tenhle autor tak úplně čistý Američan nebyl. Matka byla Němka, co v ní nalezl zalíbení voják americké armády, jjj, vy šikovní jste zajisté poznali, že jsem si do letadla vzala knížku Charlese Bukowskeho. Ne však verše, které byly jeho silnější stránkou, ale pár povídek Nemazal se s tím, nehledal výrazivo,…