myosotis

Pohlaví:
Žena
Botswana , Poušť Kalahari

Příspěvky

myosotis
před 6 roky
Blog

Drbům nezabráníš

Někdy mě napadá, že lidi dostali dar řeči proto, aby druhé drbali. (ne na hlavě) A tak si představuji ty první skřeky našich prapředků – co asi znamenaly. Třeba se však mýlím. Jo, kéž bych se mýlila a slova by byla využívána jen, když je jich třeba. (to by možná bylo…

myosotis
před 6 roky
Blog

Skutečnost nebo ...?

Ten den, když se blíží … vzpomenu si možná o trochu víc. Jenomže ... co jsou to vzpomínky. Okamžiky ztracený v minulosti? Okamžiky na dně tmavé propasti? Blikající hvězdy v hlubinách vesmíru? Když se tak dívám do temné noci, hledám souhvězdí a hvězdy, kterém jsem…

myosotis
před 6 roky
Blog

Tak kdy pudem na to kafe?

(vzpomínka z roku 13) Líné ospalé nedělní dopoledne. Oproti předpovědím docela teplo. Mířím dlouhou silnicí k obchodu. Musím se kousnout do rtů, abych se nesmála. Proti mně jde zase ten chlápek, co mě už dva nebo tři roky zve na rande. Taková legrace. Má to vždycky…

myosotis
před 6 roky
Blog

Bohatého Ježíška ...

Potkala jsem ve dni zimního slunovratu souseda. Blížil se ke mně, vytahuje ruku z kapsy a já se zděsila. On mi chce podat ruku! (Nerada podávám ruce lidem.) Popřál mi, jak se tak v předvánočních dnech říkává, „bohatého ježíška“. Ta představa je zřejmě o stromečku s…

myosotis
před 6 roky
Blog

do snů ...

Vejdi do mých snů, jsi zván … Sním o mužích. Nikoli ve svých myšlenkách, co mi během dnů proudí hlavou. Sním o mužích, když obloha má temnou barvu a kdesi v dálce se třpytí hvězdy. V té místnosti bylo mnoho lidí, dětí i dospělých. Víc mužů než žen, i když ženy si…

myosotis
před 7 roky
Blog

v mém pokoji květiny umírají

Když jsem se přistěhovala do toho bytu, připadala jsem si jak v botanické zahradě. Mnoho velkých rostlin ve velkých květináčích a ještě více menších v malých květinových nádobách … na skříních, na poličkách, na oknech a ty největší na zemi. Po několika letech bylo znát…

myosotis
před 7 roky
Blog

setkání

Každý, koho potkám, mi může něco dát. Něco sdělit. Někdy stačí se jen dívat, vidět, vnímat. A snad budu vždy říkat, že nejvíc, ze všech nejvíc, mi dokázaly dát a naučily mě moje děti. V pátek večer mě mezi dveřmi přivítal malý kocourek. Celý černý, s bílým flíčkem pod…

myosotis
před 7 roky
Blog

srpnu patří žlutá

Když se podívám z okna na vycházející slunce, vidím pod oknem zelenou trávu. Nikdo tam nezalévá a tráva je i v dnešních dnech stále zelená. Když pak jdu ranní rosou k autobusu, míjím žluté vratiče, zlatobýly, lnici květel, štírovník a říkám si - k srpnu patří žlutá.…

myosotis
před 7 roky
Blog

nic

Jsem nic. (Napadá mě napsat jedno velké nic, jen nevím, zda nic může být velké a zda vlastně může být i malé, jelikož nic je nic a nic je jenom nic, ani velké, ani malé. Nic. Prostě nic a každý si asi představí nic různě velké (nebo různě malé). Jenže když si člověk…

Pokračujte v prozkoumávání dalších příspěvků

Zobrazit více