Znáte to. Od rána všechno špatně, nic se Vám nechce, nemáte chuť odpovědět ani na pozdrav. Cestou do práce ve sluchátkách jenom smutná hudba, ve zprávách nic pozitivního, na sociálních sítích někteří lidé taky trochu mimo normál. V práci nemám inspiraci, za dnešek…

Ranní cestu do práce si většinou zpříjemňuji procházkou starými ulicemi našeho města, je to mnohem příjemnější, než se tlačit se spolucestujícími v hromadných prostředcích, anebo než se krokem posouvat osobním automobilem. Občas se mi stane, že se potkám s jednou paní…

Možná to taky tak máte - mezi přáteli i někoho, koho jste ve skutečnosti nikdy nepotkali. Občas vidíte jeho nebo její novinku, výlet, fotku zátiší, něco málo z pracovních úspěchů. Víc o sobě ale netušíte. Na to si tak jednoho dne rychle projíždíte tajmlajnu a najednou…

Rád cestuji ráno do práce. Čtěte správně, těším se na cestu autobusem do práce, prakticky ještě za tmy, kdy polovina cestujících zírá do mobilu a druhá ven z okna. Do naší autobusové linky totiž nedávno přistoupila nová cestující a ta jízda už nikdy, nikdy nebude…

Vcházíme s kolegy z firmy do biliárové arény, celá hala je plná lidí, stoly obsazené, někteří lidé se baví, někteří sedí bokem, někdo si povídá, někdo se usmívá, i když je jasné, že by raději byl někde úplně jinde. Hned, když vcházím dovnitř se naše oči potkají.…

Sobotní dopoledne jako vymalované, místo očekávané mlhy a plískanice svítilo slunce, až by si jeden myslel, že jaro postupuje do léta. Kluci se rozcvičují na hřišti, za chvilku začne turnaj, ve kterém si změří síly s dalšími kluky z okolních městských částí. Trenéři…

Je ráno, nebe ještě polotmavé, ulicí prochází jenom pár lidí, Míjím malou kavárnu, říkejme jí třeba Kavárna Snů. Kdysi jsem v ní už jednou byl - dobré kafe, fajn zákusky, příjemný interiér. Ale víc důvodů si ji pamatovat jsem rozhodně neměl. Snad intuice tomu…

Den jako každý jiný - začíná podzim, předpověď počasí očekává 30 stupňů. Cestou do práce si do sluchátek pouštím hudbu, dnes výjimečně i s trochu pozitivním nábojem. Sleduji kolemjdoucí lidi, z nichž se mnozí taky schovávají za svá sluchátka, podle výrazu v očích si…

Kráčím po ulici, je pozdní odpoledne, slunce svítí do očí a stíny vrhá daleko až za všechny naše postavy pohybující se po chodníku. Vracím se po dlouhém dnu zpátky domů z práce, možná po náročné projektové schůzce, možná po dnu stráveném přemýšlením o smyslu života.…

Neumím to popsat. Ty oči jsou jako nejkrásnější květina pod sluncem. Jejich úsměv nelze popsat veršem, je v něm poezie těch nejhezčích barev jara i podzimu zároveň. Jsou v nich kapky deště, rosa padající z listí, paprsky večerního slunce. Je v nich osud. Dotknout…