Erotické povídky

Před 20 lety jsem studoval v Plzni strojárnu a život na kolejích bylo moje nejdivočejší období. Život na kolejích bez dozoru, bez závazků, párty, alkohol, věčně nadržený, stejně nadržené holky z ekonomky, práv a pajdáku…, to byla dokonalá kombinace. Na pokoji jsem měl dva spolubydlící. Na nich bylo nejlepší, že nejpozději ve čtvrtek ráno odjížděli domů a já měl celý prodloužený víkend pokoj sám…

S Lucií jsme šli do sprchy. Obě dvě jsme se navzájem namydlili a ja si opět užívala svoji ženskou roli lesbičky. Chvíli mě Lucie hladila a honila. Potom si klekla olízla můj ztopořený ocásek a polkla ho až po kořen.,, Chci aby ses udělala jenom pro mě chci si tě vychutnat sama". Opět to v mém případě nebyl problém. Stačilo pár Lucčiných doteků a zkušeností a můj věčně stopořený ocásek se po…

Vyhrnu si minisukni, pomalu si stáhnu kalhotky a uvolním si ptáka z pasti. Plácne mě po půlkách. PLESK zleva, PLESK zprava. Hekám u toho. Kleká si začne mi jí roztahovat a hrát si s kolíčkem. To je uplně něco jinýho od cizího. Vyndá mi ho. A začne mě lízat a prstit. Nádhera, jsem v sedmém nebi. Vašnivě mi lízá mojí kundičku, z toho je poznat že mu fakt líbím. Přes roubík nemužu mluvit, tak jen…

Bolo to ako vzdialené šumenie v pozadí, keď kanvica na sporáku začala syčať a triasť sa, keď naplnila kuchyňu horko-sladkou vôňou zabudnutých únikov od reality. Miesta navštevované pred mnohými životmi, keď ste mohli nasávať chute a vône exotických destinácií, ktoré boli teraz len pozostatkom času pred “lokdavnom”. Barbora nebola zvyknutá byť dlho uväznená na jednom mieste a začínala sa jej…

V pondělí ráno jsme přišli do práce společně s Gábinou v můj obvyklý čas, tedy o něco dřív, než běžně chodily ostatní kolegyně. K našemu překvapení jsme ale nebyli první. V kanceláři už byla Vlaďka, a právě si vařila kávu. „Co ty tady tak brzo?“ zeptal jsem se překvapeně. „Nemohla jsi dospat?“ Podívala se na mě zvláštním pohledem a pak pokývla. „Přesně tak, vlastně jsem skoro nespala. Ten víkend…

Druhý den jsme si ještě po ránu užili krásné, něžné milování, které naprosto kontrastovalo s večerním řáděním. Z postele nás vyhnal až hlad. Gábina s Vlaďkou se nabídly, že připraví snídani a hned se také do toho pustily. Sedl jsem si v pokoji do křesla a natočil si ho tak, abych viděl do kuchyně, kde obě se obě ženy točily kolem kuchyňské linky jen tak, jak právě vylezli z postýlky, tedy nahaté.…

Na Vlaďce bylo vidět, že je z nadcházejícího večera pořád ještě nervózní. Když jsme dorazili ke Gábině domů, zůstala nerozhodně stát v předsíni a vypadalo to, jako by si všechno na poslední chvíli rozmyslela. Gabča ji něžně vzala za ruku, usmála se na ni povzbudivě a zašeptala jí: „Neboj, bude to fajn…“ Pak ji pomalu dovedla do pokoje a usadila do křesla. „Tak, co si kdo dá k pití,“ zahlaholila…

Šestý den byl den odletu GALAKTIKY do hlubokého vesmíru, k planetě, která se měla stát naším novým domovem. Všichni jsme to již pochopili: letíme rozsévat život. Některým z nás se to přestávalo líbit, ale cuknout se již dávno nedalo. Ten šestý den jsme se tedy shromáždili v prostoru s velmi pohodlnými křesly a cítili, jak se loď dává do pohybu, nebylo to vůbec tak prudké, jako při startu ze Země…

Marek jel rychleji než dovolují dopravní předpisy a řezal zatáčky. Doma na něj čekala nadržená manželka, mající plodné dny a to bylo znamení, že šachy se po příjezdu hrát nebudou. Byl už jen deset kilometrů před jejich vesnicí, když na silnici uviděl stopovat krásnou ženu v krátkých sytě modrých šatech. Ano, ten den bylo horko, ale stejně mu přišlo, že tohle jsou šatičky spíše na ošukání, než na…