Auto odbočilo ze silnice směrem k benzínce. Asi budeme tankovat, pomyslím si a dám kolena k sobě. Jenže benzínku míjíme, stejně tak dlouhou řadu kamionů. Za těmi posledními náhle zaparkuje. Přesedni si dozadu, slyším. Mám v hlavě otazník. Vystoupím z auta, přelítnu očima kamiony, u dvou posledních jsou řidiči. Sednu si na zadní sedačku auta, zabouchnu dvířka a říkám si: Tady? Co? Svlíkni se,…
Bez definice lásky, bez definice sexu. K čemu jsou definice, když každý vnímá jinak – co je to láska (a nevadí mu, že se mýlí). Nač říkat definice sexu, každý ví … každý si vybere ten svůj. Snad ještě existují romantici, kteří žijí svou představou, že sexuální spojení je vyvrcholením vztahu dvou milujících se bytostí. I já taková byla před třiceti roky :-) Lidé říkají, že hledají lásku, ale možná…
Věřím, že svět mi ten úsměv vrátí. Jako když se podíváte do zrcadla a usmějete se. Barevné zlato se odráží v podzimních listech stromů. Pouze urostlý akát s borovicí jsou zelené. Dívám se na stromy kolem chalupy, na vzdálené kopce vonící všemi barvami země, na modrou oblohu a slunce. Všechny ty barvy mi zasypávají srdce. Láskou. Zaplní ho až po okraj, naplní je úsměvy. A láskou. Je jí tolik, že…
Usadím se pohodlně do sedačky autobusu, vytáhnu sešit a propisku, mám toho v hlavě moc a chci si ji pročistit. Zvoní telefon. Jméno na displeji mi prozradí, kdo volá – už mi dlouho nevolal – tuším proč. Blíží se promoce naší starší dcery. „Haló, ano prosím,“ říkám do telefonu svá klasická úvodní slova. „Ahoj,“ ozve se jeho zvučný baryton. „Jak se máš?“ Povídáme si krátce o tom, jak se nám daří.…
Líbí se mi profilové fotky zdejších uživatelů. Říkají často, jaký uživatel je, mnohé vypovídají, mnohé ukazují. Tak jsem po několika měsících své šedobílé nic vyměnila za fotografii. Aby to bylo trošku stylové, nahrála jsem fotografii (tak, jako mnozí uživatelé mužského pohlaví) - fotografii ptáka. Ale nenechte se, prosím, zmást. Přestože mám na profilu fotku ptáka, jsem ŽENA. Musíte mi to věřit,…
Žila byla jsem si tu pěkně v klidu, četla blogy a psala ty svý smysly a nesmysly. Ten klid "narušila" jen občasná zpráva, jen občasné milé psaní, krátkodobá výměna slov a myšlenek, prostě - pohoda. Sedmadvacátého přišla změna a s ní - jakoby se roztrh pytel se vzkazy, co obsahují nabídky. Občas přicházely i dříve - nabídky k příjemným erotickým okamžikům, k dovolené, k výdělku ... jejich počet…
Říká se, že šrámy na těle brzo zmizí, ale na duši dlouho zůstanou. Možná proto svou duši chráníme víc než své tělo. Je snadné rozepínat knoflíčky u košile, stahovat rukávy a odhalovat svou kůži kousek po kousku. Je snadné nechat cizí oči hledět, nechat ruce dotýkat. Je snadné smát se, když je tělo nahé. Nechat vítr hladit a bičovat. Je tak snadné. Co sundat pro obnažení duše? Pod jakými…
ACH … MŮJ … BOŽE To je nádhera. Krásné tělo. Dívám se na něj a nemůžu oči odtrhnout. To tělo je tak nádherné! Voní. I na tu dálku voní. Dotýkám se jeho vůně a přilepím se jako muška na mucholapku. Jsem chycená. Krásně chycená. Chycená touhou. Hladká kůže zve k dotyku. Ne, nezve. Křičí, volá. Škodolibě mrká na mou polapenou touhu. Trhá mou vášeň na kusy. Pojď. Pojď. Chci. Chci to tělo. Dotknout se…
V neděli to byl druhý den, co nepřišel domů. To je dost neobvyklé, neboť se vracel každý den. Uměl si otevřít malé okénko vedle dveří, kterým proklouzl a pak běžel po schodech do patra ke své misce. Když ho nikdo neviděl, proplížil se na křeslo do obýváku, tam se stočil do klubíčka a dlouhé hodiny spal. V neděli to byl druhý den, co se neobjevil. "Kdy jsi naposledy viděla Mikeše?" Ptám se večer…
Člověk se bojí různých věcí – pavouků pod postelí, letět letadlem, jít o půlnoci na půdu, za tmy lesem … ale asi nebudu jediná, když řeknu, že nejvíc se bojím hlouposti. Už pan Werich říkával: Nejhorší srážka v životě je srážka s blbcem. A pan Horníček připomínal: Kde blb tam nebezpečno. Proti hlouposti se člověk nesnadno brání. Nelze ji předvídat. Číhá kdekoli a schovat se před ní…
