Čím víc si zakazuju chodit do knihkupectví, tím častěji tam chodím. A čím víc si zakazuju kupovat knihy, tím víc mi praská knihovna. Knihy dávno kupuji potají. Koupím, neřeknu, schovám. Najednou však přijde okamžik, kdy se mě někdo doma zeptá – kde se tu vzalo tolik knih? Proč se tady všude válej? Ukliď to. No jo, říkám si, ale kam? A to hned všichni znají i odpověď a ukazují na kotel. Barbaři…
Můj předešlý blog měl být o tom, že se člověk nemá příliš pozastavovat nad minulostí, která je nenávratně pryč, že má jít dál s úsměvem, s novými plány, cíli, sny … že si každé ráno může vybrat, jaký jeho den bude, zda se v něm bude víc smát nebo plakat. Chtěla jsem dnes aspoň jít k jedné krásné skále, ale nakonec jsem si vybrala … holt jinak. Proč? Co mi najednou „zabránilo“ a vybrala si to…
Je jiný než ostatní. Kdyby byl třeba tady … nebude psát tak hezké blogy jako například F. nebo T. Nebude patřit k těm “oblíbeným”. Kdyby psal … budou se mu všichni smát, že nezná pravopis a plete si písmena. A nejen smát. Kdyby někoho oslovil … možná ho nevybíravě pošle někam. Je jiný a nemůže za to. Nemůže za to, že neumí pořádně mluvit a psát. Tak, aby se vám to líbilo, tak, abyste mu…
Chlapi v hospodě maj´ mnoho řečí. Možná ještě dřív než usednou na židle a rozhodí tácky na stůl. Znaleckým okem si prohlížejí servírku v krátké těsné sukni a s hlubokým výstřihem, šibalsky mrknou, mlsně si pohladí neexistující knír. Jak já bych jí to udělal, to by koukala, zamručí Boban a všichni se šklebí a pokyvují hlavami, protože oni taky. Trumfují se ve svých sexpočinech, umu a…
Obracím se na vás, neboť jste tu všichni zkušení a znalí věci. Jsem duše něžné, citlivé a romantické. Přišla jsem pro čtení blogů, i když čtu tak možná desetinu textů, kteří zde jsou zveřejněné. Stalo se, že čtu příběh o krásném milování, o touze vášni a tak. ... jsem z toho celá rozechvělá a najednou přijde věta "vrazil jí čůráka ... " V tu chvíli jako by na mě někdo vysypal kbelík kostek…
(nejen o nich) Některé galerky jsou úžasné. Bráním se, ale nejde to. I když se chci dívat jen doprostřed monitoru, prostě oči ujedou, zahlédnou, chtějí se podívat. Přitáhnou mě svojí krásou. Trochu se hanbím, neboť sama tu žádné fotky nemám a asi mít nebudu. Říkám si, že bych se dívat neměla, když sama neukazuji, ale dívám se a žasnu. Napadlo mě sem dát kousek sebe ... ale - asi to zůstane…
Podával jí popsaný list papíru, odshora až dolů jeho jedinečným originálním písmem, a chtěl, aby ho podepsala. Řekl: Možná jednou zjistím, že jsem udělal chybu, ale … teď to udělat musím. Přečetla si list jako ortel osudu a jen tiše řekla: Nepodepíšu to. Nesouhlasím. Nesouhlasila s rozvodem. Věděla, že k němu dojde, ale nesouhlasila s ním. Nechtěla rozpad rodiny. Přála si, aby její děti…
Stalo se lp ve středu večer. Probudila jsem se. Slunce bylo vysoko a obloha jasně modrá. Přemýšlela jsem, co je za den. Často takhle ráno přemýšlím, abych věděla, zda mám vstát a jít do práce, nebo zůstat ležet s úvahami, co vařit k sobotnímu obědu. Najednou jde kolem moje dvanáctiletá dcera. Překvapuje mě, že o prázdninách je tak brzo vzhůru. Co je za den? Ptám se rozespale. Středa, odpoví…
Potkali jsme se náhodou. I když – z jeho strany to určitě náhoda nebyla. Sestupovala jsem po příkrém svahu kopce, kolem čedičových skalisek a kamenných polích, statné a urostlé buky vystřídaly temné a posmutnělé smrky. Nechtěla jsem se prodírat kapradím, mám vždycky představu, že se v něm ukrývá tlupa divočáků. Vyšla jsem z lesa a na kraji se zastavila. Přede mnou krásná podhorská louka,…
Zahlédla jsem tu text o nejlepším šuku. Chtěla jsem se vyhnout jeho čtení, kvůli – podivné (snad zvrhlé) představě – ale pořád se na mě ten text díval a vábil a nakonec jsem ho přečetla. Překvapilo mě, jak muži tento nejlepší vnímají a prožívají. Nevím, proč jsem si myslela, že tohle je záležitost hlavně žen, ale … když se dva milují a chtějí ze své lásky dát vznik novému životu – je to…
