A to nejen tady na modrých stránkách, ale tak nějak všeobecně na těch internetech. Nadávání Nedávno jsem se dostala do dialogu s jedním chlapem ohledně Ukrajiny. Je nepodstatné, kterou stranu hájil on a kterou já. Nerada bych se se dostala k tomu, že se pod blogem strhne diskuze „ti hrdinové versus ty vyžírkové“. Jde o princip fungování diskuse. Zatímco já jsem chtěla, aby uvedl relevantní…
...v zaměstnání, kde jsem pracovala přes 3 roky. ...v bytě, kde jsem bydlela přes 4 roky. ...ve městě, kde jsem žila přes pár desítek let. Narodila jsem se tady. Přivedla jsem na tenhle úžasný svět dvě inteligentní, divoké a krásné lidské bytosti, které jsou součástí mého srdce. Stojí vedle mě s nadhledem a zkušenostmi vysoce převyšující jejich reálný věk. Prožila jsem tady lásku, smutek i…
Žádná válka není správná. Vždy v ní umírají lidé. Vždy po sobě zanechává vdovy a sirotky. Je ten, kdo útočí a ten, kdo se brání. Ale krev teče z obou stran. Tahle Válka je jen „pár“ hodin cesty od nás. Mezi námi a tou mrchou je jen jeden stát. Je to blízko, zatraceně blízko. Navíc pro mě má i osobní rozměr. Jeden prima chlap, s kterým jsem už párkrát seděla u kafe, tam odjíždí. Tolik mu…
Vypozorovala jsem, že tyhle dvě vlastnosti většinou "zdobí" jednoho člověka. Když říkám stěžovatelé, nemám na mysli ty lidi, co s pokrčením ramen řeknou: "Dneska byl fakt, blbej den", ale ty, co nás pravidelně zásobují seznamem ublížení, proč byl svět včera špatné místo a dnes je ještě horším. Když řeknu bordeláři, nemám na mysli takové, co mají doma židli, která byla v minulém životě skříň a…
Co tak popřát do nového roku kromě obligátního zdraví? Za mě rozhodně štěstí, protože se tak nějak domnívám, že z těch 1517 obětí na Titaniku jich většina byla zdravá, jen „trochu“ toho štěstí jim chybělo. Takže štěstí a odvahu. Protože štěstí bez odvahy je k ničemu. Zmizí v propadlišti života a zůstane po něm časem jen mlhavá vzpomínka. Odvahu riskovat, že štěstí nemusí být trvalé, že „to“…
je moc fajn věc. Jeden z nejlepších případů je, když se přátelíte s oběma "částmi" páru. Zatímco on Vám píše: "Od té doby, co jsem přišel domů, na mě kouká, jako když jsem jí něco hrozného provedl a mluví se mnou na půl pusy. A to jsem se na ni tak těšil." Ona Vám píše pár vteřin po něm: "Úplně zapomněl, že máme výročí a to jsem mu to před třemi dny pro jistotu opakovala. A co myslíš? Zapomněl na…
Niikdy jsem si na ně moc nepotrpěla. Nezdobím okna, neuklízím jak šílená a dárky dávám těm, které mám ráda v průběhu roku. Z dětství si spíš pamatuju ty dohady předtím a to, jak se mamka s uštvaným výrazem ve tváři snažila, aby všechno bylo jak má být a potom u Štědrovečerní večeře skoro usínala únavou. Než přišly děti, většinou jsem s partou přátel vypadla někam pryč 23.12 a vraceli jsme se 2…
Existuje „nemoc“ která se jmenuje synestézie. Znamená to, že člověk trpící syneztézií slova slyší a navíc vnímá je dalším smyslem. Buď mají barvu, nebo vůni, nebo k nim třeba patří geometrický obrazec. Spojení se nemění, tak, jak slova vnímají poprvé, tak je vnímají navždy. Ryba je prostě modrá. Zmrzlina voní po heřmánku. A léto má tvar koule. Nemění se, pokud tato schopnost v rámci puberty…
Když si člověk zraní nohu, dostane po základním ošetření doporučení nohu šetřit. A se zraněným srdcem je to podle mě stejné. Po základním ošetřením si ho člověk podvědomě šetří. Zruší účty na seznamkách, přestane chodit kamkoliv, kde to není nezbytně nutné. Vždyť víno se dá otevřít doma a nákup objednat. „Trochu“ hůř se to vysvětluje, protože to zlomené srdce na rozdíl od té zlomené nohy není…
je zvláštní „věc“ Byla jsem u zrodu i zániku spousty vztahů. Od toho okouzlení, kdy on (ona) je ten pravý, jediný a dokonalý, kdy my nechápeme, jak je možné, že tuhle perlu už dávno neobjevil někdo před námi (a pokud objevil, že jí dodnes pevné nesvírá v rukách), přes jemné náznaky, že „tohle“ asi nebude přesně ono, až po ten okamžik, kdy nás v některých případech u toho, komu jsme v jednu ráno…
