Některé životní příběhy jsou tak dokonale úžasné, že nevyprávět je by byl neodpustitelný hřích. Ten včerejší je přesně jeden z nich. Všechno začalo povzdechem mé top kamarádky „Umírám hlady. Jídlo, co jsem si koupila, jsem nechala na nádraží a už si nemám kde co koupit.“ Asi 3 vteřiny jsem se na zprávu dívala a potom jsem napsala zprávu kamarádovi, o kterém vím, že je stejně trhlý jako já a…

Mám ráda komunikaci. Mám ráda lidi a jejich příběhy. A mám dlouhé noční. Prima kombinace. Občas se i z trollů, kteří přiběhnou do místnosti a prásknou na sklo: „Hledám čubku!“, překvapivě vyklubou poměrně rozumní chlapi. Když mám náladu, napíšu: „Takhle to nefunguje.“ Většinou mi ten muž začne šeptat. „Proč jako myslíš?“ „Protože kdyby to fungovalo, nevidím tu roky ty samé výkřiky. Proč ty si…

Jsou tři způsoby, jak se seznamuji na místním erotickém (jak je mi tu s vytrvalostí připomínáno, pokud se ohradím proti sexuální nabídce) serveru. První a nejčastější je, že se s někým zapovídám na chatu, kde si krátím dlouhé noční směny. Když si rozumíme přes písmenka, nezbytně se po čase objeví potřeba zjistit, jestli si budeme rozumět i na živo. Druhá je, že si někdo přečte jeden z mých…

Nedávno na mě jeden z Vás v odpověď na mé klasické „nemám zájem“ potom, co byl ten den asi 5., který se mě zeptal, jestli nehledám milence vypálil: „No jo, to jsou ty ženské, co si neumí udržet chlapa.“ Pobavil mě a zároveň jsem si uvědomila, kolik takových nesmyslů už jsem slyšela. Niikdy jsem nepochopila, proč by si ženská měla držet chlapa. Copak je to děcko, co jde do školky? Nebo pes, aby…

Většina žen je používá a většina mužů jim nerozumí. Přitom já si myslím, že v písemném projevu, speciálně na chatu nebo ve vzkazníku, plní téměř nezastupitelnou úlohu. Při písmenkách nevidíš mimiku, neslyšíš tón hlasu, dostaneš jen plochou zprávu. Smajlík více než dobře napoví, jakou emoci právě protistrana prožívá. Tedy ženám, nikoli mužům. I když já ani v nejmenším nechápu, co je na nich k…

Dnes jsem po dlouhé době šla do práce mlhou. Nemám jí ráda, a to hned ze dvou důvodů. Mám ráda když je kolem mě jasno a to mi ta potvora znemožňuje. A hlavně dává na vědomí, že léto skončilo. Snad ještě jasněji než pozdější svítání a dřívější stmívání. Oznamuje, že končí čas šatů na ramínka a sandálů na bosých nohách. Je tu čas huňatých svetrů a teplých bund. Konec dlouhých letních večerů a…

Nemám paměť na tváře, nezaostřuji na dálku, jsem extrovert, který se účastní spousty akcí a téměř 20 let se živím jako „žena za pultem“. Špatně, špatně a špatně a ještě hůř. Díky tomu zažívám spousty veselých příhod. Kupříkladu když se znovu představuji svému domácímu, kterého jsem viděla při podpisu smlouvy a potom půl roku ne. Nebo když se znovu seznamuji s partnerem své kamarádky, s kterým…

V životě za sebou zanecháváme spoustu zbytkových stop. Některé nemají delší trvání než stopa na písčitém pobřeží, kterou vzápětí smyje příliv. Jiné jsou trvalejšího charakteru. Jemný úsměv, letmý dotek nebo „blbé“ datum v kalendáři. A potom stačí pár tónů písničky nebo závan známého parfému a člověk je rychleji zpět v dané vteřině, než by ho do ní dopravil nejlepší stroj času, a která se pocitově…

Vřítil se ke mně jako uragán. Najednou se prostě rozlétly dveře od bytu a on v nich stál. V ruce láhev Jacka Danielse a mezi hluboké loky nesouvisle házel do prostoru slova tak, jak mu zrovna přišla na jazyk. Už samotný fakt, že se dostal přes můj práh, než jsem měla možnost zjistit, že je ve stejném městě jako já, je obdivuhodný. Protože mezi vstupními dveřmi od mého bytu a hlavním vchodem…

Slunce pálí jako zběsilé, jako by nám chtělo vynahradit to, že se doposud jen nesměle občas ukázalo na obloze. Jako by se právě dnes podívalo do kalendáře a zjistilo, že už má pár týdnů zpoždění. Zatímco ptáci umdlévají za letu horkem a lidé raději zůstávají v domově, kde je alespoň zdánlivě chladněji, já si na holé tělo navléknu lehké šaty a na hlavu frajersky nasadím klobouk, protože tělo…