Kuwa, kuwa, kuwa... Co teď? Nemám šanci se jakkoliv zamaskovat, protože ta sytě lososová bunda, kterou jsem si dnes na výšlap vzala, se prostě v holém listnatém lesním porostu takhle v zimě neschová. Můžu dělat jakože něco hledám, ale s holou prdelí bude i jim jasné, že místo hledání si právě odkládám. Snažím se alespoň nedívat jejich směrem, třeba budou zabraní do hovoru a nevšimnou si mě.…

"Jako to si normálně sednu do první řady a budu se dívat jak zpíváš?" "Ne, první řada už je vyprodaná, musíš do druhé :-)" Ty jo, on si jako vážně myslí, že mu tam půjdu skandovat a tleskat do rytmu? Jako písničky má pěkné, ale kruci, vždyť mě zná nahou, já vím jak vypadá on i jeho pindík a i když je minimálně o jednu dekádu mladší, červenala bych se jako rak, když bych si ho představovala…

Tak proč bych na to nepřistoupula, že jo. Sama jsem si o to řekla a nabídky se pak jen hrnuly. Ale koho vybrat a hlavně jak vše skloubit, abychom se nepotkali jen na stojáka u kávového automatu na pár minut? Začala jsem psát seznam. U čísla 173 jsem si otřela opocené čelo a doufala, že další nabídky už nepřijdou. Takže to bychom měli, seznam na sprosté kafe, hotov. Zavřela jsem seznam i amatéry a…

"Ve sprše, za clonou páry, milují se tam dva páry oddávaj se touhám. Ve sprše, v zajetí vášně, milují se tam jak v kašně, a já si jen tak broukám. A oni se milují bez dechu oddaní sexu, hltají, spěchají jak ve FedExu. a já byl bych jedním z nich rád. Milují se jak neřízený střely, dělají přesně to co vždycky chtěli, a já byl bych jedním z nich fakt rád. Ve sprše, dělají všechno, kapky jim kreslí…

Znám ho z amatérů, psali jsme si, mělo proběhnout i nějaké focení, ale ze všeho sešlo. Vydal se dráhou své vlastní kafárny, kde muži obsluhovali nazí, jen v zástěře. Neslyšela jsem o něm dlouho a pak... ... Našla jsem ho náhodou na instagramu, líbí se mi jeho fotky, líbí se mi nápady, které fotí, ale úplně nejvíc se mi líbí jeho "sprosté kafe". Já si takovou fotku na civilní sociální sítě nedám…

Píši s ní úkoly z počtů a ona pořád zakrývá vrchní okraj druhé strany sešitu . Pak v nestřežené chvíli koukám a tam dámský hrudník .... Mě málem  museli křísit.... Ptám se, co to je? Prý tvoje prsa, s ledovým klidem odpovídá . A proč je tam kreslíš? Do sešitu počítáni do školy? ... Máš je hezké mami. Okamžitě to říkám hajnému. A on s klidem na to jojo, ty už tam byly včera . Cožeeeeee? Tak to…

"Ne, fakt nejedu, neukecáte mě!" stojím si za svým, že na fesťák nejedu. "Kačíí, pojeď, bude sranda, Jirka Macháček je záruka kvality," mrká na mě Soňa. "Ne, letos opravdu ne, asi snad stárnu nebo co," tím uzavřu debatu a jdu pracovat. Prostě se mi tam letos nechce. Ale ten Jirka? ... Vizovice, míjíme ceduli a po pár metrech na první benzině náš autobus zastavuje. Do kempu to máme ještě kousek…

Opřela se o zábradlí, tak aby viděla do spodního patra nákupního centra, kde se to i přes brzkou ranní hodinu slušně plnilo lidmi. Každý po chvilce zapadl do nějakého obchodu a ji bavilo domýšlet si, s jakým kouskem oblečení nebo dárkem pak odejde. Byla opřená o lokty a zadek pěkně vystrčený do prostoru, bavila ji ta myšlenka, že pod tenkými bílými kalhoty jdou jasně znát červená tanga,která na…

Líbila se jí ta představa, že mu prostě jen tak podrží. Že mu nedá žádný čas si ji připravit a jen ji ošuká. "Jsem bez kalhotek," zašeptala mu do ucha,když se mu zadkem přitlačila do klína. "Mám strašnou chuť," a s těmi slovy se opět zvedla a odkráčela do ložnice. On nestihl ani zareagovat, jediné slovo neřekl, ale boule na kalhotech mluvila jasně. Stála v ložnici opřená o okenní parapet, dívala…

Dost možná se to někomu z vás už taky stalo, není se vlastně čemu divit, stránky jsou docela profláknuté. Ani mě to nepotkalo prvně. Ale teď poprvé mě to pořádně dostalo. Když mě tu sem tam někdo z "civilu" poznal, bylo to proto, že tu má vlastní profil. Jsou to lidé, se kterými jsem běžně v kontaktu, lidé se kterými se normálně bavím a scházím, nikdy je nijak nezarazilo a víc neřešili, že tu…