"Hele to stihneme, mají otevřeno do 9.," sedáme s Verčou do auta a vyjíždíme směr město. Velká prosklená výloha obchodního centra už září do šera kolem. Lidé uvnitř jsou jako zboží,co si můžeš koupit, stačí si jen vybrat. No kdyby to bylo tak jednoduché... zasraná lidská chemie. "Nic nechci,jen rohlíky jako minule… minule mě stály 1900,- …" začínáme u vchodu do marketu. Jasně že musíme projít…

"Už nikdy nebudu pít a jíst a zítra si dám půst!" "Ti to připomenu :-))))" "Ale kdyby jsme nepily, nebyly bychom k sobě tak otevřené." "No jéje ... Já pak byla otevřená, až mi z toho došly baterky." "V hlavě mi uvízl ten náš rozhovor o sexu ... zase nad tím přemýšlím." "Jako nad čím?" "Vždyť víš." "Vím, že mám okno jak výkladní skříň." "By jste se mohli někdy stavit...oba." "A oba je…

"Matěj mě pozval na kafe." "Matěj?" "Hm…." "A co jsi mu odpověděla?" "Že je stejně určitě z druhé strany republiky, že si má na něj zajít sám." "To je fakt." " Ale stejně, Matěj. ….Jak asi vypadá tenhle Matěj?" "Určitě dost dobře, když se odvážil tě pozvat na kafe." "No on mě pozval stylem ..a na kafe by jste se mnou stejně nešla…tak jsem odpověděla NEŠLA." "A co když by za to stál?" …

Již zítra se probudíme do nového roku 2021. Kdo by v něm nechtěl mít štěstí? Můžete to zkusit podpořit jedním prastarým zvykem, který se každoročně provádí hlavně ve španělsky mluvících zemích. Oč jde? Na silvestra před půlnocí si oblékněte červené spodní prádlo a zůstaňte v něm i následující den. Štěstí ve všech oblastech údajně zaručeno! Nevím jak Vy, ale já to opět zkusím. Ať byl tento…

27.10.2020 23:15 ... Musím přiznat , mám něco zalubem... Něco velmi osvěžujícího... Něco velmi vanilkového... Něco velmi skořicového... Něco velmi hřebíčkového... Něco velmi inspirativního... Nebudete se bránit , viďte že ne? Necháte v sobě probudit zvědavost , viďte že ano?... Najdi si a poslechni co nejdřív , než to stáhnou. Daniel Glattauer - Dobrý proti severáku Takhle mě…

Někdo píše sám, někdo v páru. Někdo tak píše sem tam, někdo pořád. Ale když uz s někým chci psát erotické povídky, musím přece dotyčného znát, musí mě přitahovat a lákat, aby mohla fantazie pracovat, ne? Často se mi teď stává, že mi napíše úplně neznámý muž s nevyplněným profilem a strašně touží se mnou psát erotické povídky. Jak to máte vy? Jde to opravdu takhle s cizím a anonymním člověkem…

"Tak až budeš chtít, napiš." "Jako že až tě budu chtít fotit nebo až budu chtít, ať mi ošukáš prdel?" "No to záleží na tobě, prostě až budeš chtít." "Tak napřed mi ošukáš prdel a pak tě budu fotit." "A proč ne naopak?" "Nevím... A proč ne tak? Ale ty prsa olejem si nebudeš mazat sama, ty ti namažu já!" "Až budeš chtít, stačí napsat." "Foťák mám zahrabaný na dně krabice, už to stejně…

Vidím ty tři tečky, jak běhají po displey, uživatel píše zprávu, aby se vzápětí celá zobrazila. "A námět, téma na fotku by jsi pro mě měla?" ptá se v ní uživatel kresomysl. Kresomysl, to je jako dobromysl, jako bylinka a nebo taky Přemysl? Tohle zní hezky. A hezkej on je, hlavně ten jeho zadek, wau. "Nooo měla, ale nevím, jestli to není už moc?" opatrně ho naťukávám, protože dnes mám v hlavě jiný…

Že to bude dnes jiná "jízda" je mi jasné hned jak se za mnou zavřou dveře autobusu. Kromě mě a řidiče, to je jasné, ten tu musí být, nikdo jiný už nejede. Je 10.března, poslední den, kdy jsem jela před pár dny do práce. "Vaše soukromé taxi je připraveno, madam," legračně vtipkuje straší řidič, který je fajn. Jezdí tuhle trasu už druhý rok a každé ráno mě vozí do práce. Teda vozil autobus tak z…

Kuwa, kuwa, kuwa... Co teď? Nemám šanci se jakkoliv zamaskovat, protože ta sytě lososová bunda, kterou jsem si dnes na výšlap vzala, se prostě v holém listnatém lesním porostu takhle v zimě neschová. Můžu dělat jakože něco hledám, ale s holou prdelí bude i jim jasné, že místo hledání si právě odkládám. Snažím se alespoň nedívat jejich směrem, třeba budou zabraní do hovoru a nevšimnou si mě.…