Sledovala hodiny a srdce jí bušilo, když se velká ručička na hodinách pomalu blížila k číslici setkání. Ten muž se objevoval v jejích snech při milování. Setkávali se v na ulici,v obchodě, prohodili spolu pár slov. Neměla pocit, že by ho nějak zvlášť přitahovala. Přišel. Stiskl zvonek u dveří. První cizí muž u ní. Pozvala ho. Jen tak pro obyčejné povídání. Pozvala ho na večeři. Jen na…
A chce se mi plakat. Búúúú. Nechtějte, prosím, po mě fotku. Když se na sebe dívám do zrcadla, říkám si – Ještě to jde. Ještě jsem … docela … i … hezká … tak … trochu. No. V létě v Pardubicích mi jeden muž tipovat dvacet šest roků J . Byl starší, ano, třeba měl nějaké potíže se zrakem, i když – vzhledem k tomu, kde pracoval, vidět musel. Když mi bylo asi šestnáct, jedna jedenáctiletá…
Můj milý „bráško“. Chtěla bych vrátit čas o čtvrtstoletí zpět a mít tu možnost se s tebou sejít. Ten důvod mi stále připadá malicherný, i když pro tebe jistě nebyl. Je to jako včera, kdy jsem držela v ruce obálku s černým pruhem a na smutečním listě v ní stálo tvé jméno. Bylo ti dvacet a ty ses rozhodl odejít. Převozník tě převezl na druhý břeh podzemní řeky a tam jsi … někde … Je to jak…
Večer volala maminka mého muže. Nejdřív mluvila s ním a pak chtěla k telefonu mě. Po skončení hovoru oznamuji všem: Všechny vás pozdravuje. Co ti chtěla babička? Ptá se dcera. To byste měli vědět, odpovídám tajemným hlasem. Někdo uhádne, že mám svátek. Ode mě jsi dostala dárek ráno, usmívá se na mě spokojeně muž. Otočím se k němu. Ráno, jo? Zahromuju. Nemohla jsem stát na zastávce! …
Hanko, Lenko, Pepo, Rudolfe …. kdybychom se potkali u doktora, na úřadě nebo ve vlaku, zcela jistě si vykáme. Ale tady, dvacetiletej tyká šedesátiletýmu a je to úplně v poho. Věk se nebere v potaz. Vy zazní málokdy nebo jen v jistém vztahu. Kdysi jsem četla článek, co psal muž, který si „stěžoval“, jak je těžké dosáhnout sladkého tykání se ženou. Záviděl Angličanům, kteří to mají…
Někomu straší ve věži, mně straší v mobilu. Používám ho jako hodinky i jako budík, nic nového. Nařizuju si budíka každý večer a už po několikáté ráno zaspím. Nezazvoní a nezazvoní. Včera v noci se budík zbláznil. Najednou začal zavonit ten, co byl vypnutý, a zvonil a zvonil a ... pořád. Smazala jsem všechny budíky a nastavila pouze ten jeden na ráno na 6.30. Zbuděj mě až děti vstávající do…
Šedivý mlhavý den nabízí splín do duší, ale tenhle obraz mi nevadí. Každý má své kouzlo. Mohlo mi dnes popřát sluníčko vše dobré k svátku, mraky ho nepustí, ale popřála mi jiná sluníčka. Dík. Je to cesta pracovní, mnozí by v té zimě nejraději seděli u písí v teple kanceláří, já se však těším a vím, že zdánlivě fádní pracovní záležitost mé toulavé srdíčko ukojí. Vím, že to bude víc. Miluju…
Ach, ano. Milada. Ta tajemná neznámá kráska. Kluci o ní básnili celou cestu. Jejich slova byla plná touhy, vášně, lásky … Jejich slova mě nalákala a já se na ni začala těšit. Moc. Na Miladu. Jaké to bude, až se s ní setkám, až do ní vstoupím, až se mě dotkne a celou mě pohltí. Milada. Ta nádherná tajemná kráska. Až vstoupím do jejího lůna a ona mi ukáže svoji krásu a dá pocítit tu…
Ano, je to tak. Je prima, že jsou ještě lidé, kterým není lhostejný třeba jeden starý nemohoucí psí tulák, a postarají se o něho. Děkuji jim. Přeji vám, všem, kteří se mají i nemají rádi, hádají se do morku kostí, smyslně i nesmyslně plkají, nadávají si i „dávají“ se … ať ve chvíli, kdy se budete topit v potoce nebo v životě, vám někdo podá pomocnou ruku, zabalí do teplé deky a nabídne…
