Pamatuji si na ně před deseti lety. Všichni byli s někým, sice ne každej jen ze své vůle, ale třeba i z toho důvodu, aby se něco dělo. Že jim blízcí radili, aby nebyli sami, protože někdo neuměl být sám a jinej prohlašoval, že jeho druh, není zrovna dobré rozmnožovat. Tenkrát ještě měli víc společného, třeba ten naivní stav, jak si nikdo neuměl představit, že jde být víc sám v páru. Tedy ve…
Posledních pár let jsem už žil v přesvědčení, že se mi ho povedlo umravnit. Ale dneska co provedl, mě dorazilo. Jako zase neříkám, že jde o nejhorší věc, kterou mi kdy udělal, ale prostě hladina dosáhla určitého bodu. A přestože byl již přes tři roky hodný, tak možná proto mě teď tak nemile překvapil a zklamal. Až natolik, že už i dávám za pravdu jeho bývalé přítelkyni, která o něm ke konci…
Poprvé když jsem je slyšel, zdál se zvuk tvrdý a nesmlouvavý. Nárazy se sunuly po pražcích, země se chvěla a pukala ve švech. Mlátila mi do nohou, snad abych taky utíkal k výhybce a snažil se změnit směr. A pak někdo křiknul, byla to dospělá žena, prej co tam dělám, ať vodprejsknu a hrozila mi prstem. Začal jsem utíkat kam ujížděl vlak, ale doběhla mě na konci nástupiště, chytla do náruče a…
Dneska už nejde o nic těžkýho, něco si odepřít a navíc jsem v okolí až směšně známej tím, že mi všechno extrémně dlouho vydrží. První příčku již celé dekády drží první bejvalka, kterou když máte, tak už další takovou nepotřebujete. Hned v závěsu na ní mžourá první povoz, kterej sama vybrala a kterej je dodnes spolehlivější, než kterákoliv jiná bejvalá. Pořád mi nejde do hlavy, kde ony vzaly ten…
Za chvíli zase jdu, tam ven a nemám náladu. Radší bych si šel něco koupit, holku, nebo si koupit nějakou veteš a dávat to dohromady. Nějakou takovou podobnou, co se tady už pár tejdnů válí rozložená. Vždycky v pátek takhle vyrazim na cestu za mámou a dneska vim, že si přivezu dobrou rajdu. Bude na místě spolujezdce, ve skleněné krabičce, s extra knedlíky v druhé. Vždycky v pátek takhle jezdim,…
Když je tak člověk sám, ať už dobrovolně či nedobrovolně, po určitém čase prostě každému hrábne. Jinak u mě dobrovolně, abych se z minulosti emočně vyčistil. Nicméně po určitém čase, si začnete povídat, tedy tzv. od určitého času vás bude prostě víc, jestli mi rozumíte. Může to být takovej cvrček v hlavě, tam vesele si cvrliká a je mu na chvíli o něco líp. Tohle se děje většině takovejch, takže…
Tak mě kolikrát napadlo, pozvat nějakou z amatérek na kafe, nebo na víno a jídlo cokoliv. No ale řikám si, aby to pro mě nebylo natolik votravný, že bych votrávil i samotnou amatérku. Cítil bych se blbě, blbá empatie, jako kdyby ode mě odešla s horší náladou a rozladěná? Tak to by mě mrzelo. A tak mě inspirovala má první dívka, jak vše udělat minimálně nevšedním i potencionálně uvolňujícím.…
Tak častokrát mě nachytali a nebo aspoň vyrušili při sexu, až já tomu před nejvyšším na nebi, na kterýho jsem nevěřil, začal říkat píchání. Ale Fakt, no jako ty vole, seslal mi takovejch znamení na místech, kde běžně nikdo není, až se já jednoho dne fakt zamyslel, ať se to teda nerýmuje. Tak třeba v práci jo, funguju v terénu roky roky, takže je jasný, že mám ty naše místa dokonale zmapovaný a…
Zase se na tebe směju, jak na každého, že snad i uvěříš v mou starou duši. Ta která tě každé ráno pohladí, jako jediná dosud žijící. Sám jsi pochopil, že musíš si mě vzít a nebát se mého výrazu. Linie chloupků obočí, ladící s asertivní jiskrou v očích a nosem vždy rovně nad zemí, podepřená nejvíc sexy navrženou prdelkou k zalknutí. Jen se musíš sám dotknout, abys už konečně podepsal cokoliv s…
(Nedokončený) Takže snad můžu o sobě psát podobně, jak na mě mluví. Jsem muž tolika tváří, že mě ani nejde poznat a ke všemu klamu tělem. Jsem muž s metrem před zrcadlem a nenechám si nic moc namlouvat. Nehledím na stříbrný podnos, ale na ruce které ho drží. Snad jen občas, chci na chvíli naivně snít, že existuje vzorec bytí, kterej se vymyká a nenechal se usměrnit. A určitě existuje, nebo…
