"Tímto se s vámi pro dnešek loučím. Termíny započtů jsou vypsané, takže se na vás budu těšit, dámy," mrkne Richard významně a učebnou plnou mladých holek, co chytají každé jeho slovo i když o mechanice protonových částic toho ví zatím jen tolik, co by se za nehet malíčku vešlo, to zahučí jako v úle. Mě to nechá naprosto klidnou. Jednak jsem o nějaký ten pátek starší jak ony i on a pak tento mladý…

Udělal to s takovou samozřejmostí, jako by si šel pro něco, co mu patří. Vůbec ho nenapadlo brát si servítky nebo se snad pozastavit nad tím, že by ona mohla být proti. No mohla, ale bylo by jí to platné asi jako sněhulák v létě. On byl ten, který v jejich vztahu, jestli se tomu, co mezi nimi bylo, dalo říkat vztah, určoval pravila a mantinely. Neměly hranice, ale plně respektoval její nesouhlas,…

Přeji Ti, ať je rok 2018 rokem, kdy se nebudeš bát plnit si své sny, říkat své názory i když se ostatním nebudou líbit a budeš si stát sám za sebou. Mnohdy i to špatné, co Tě v životě potká, je v danou situaci pro Tebe to nejlepší a v mnohém Tě posílí a často otevře dveře no nové etapy života. Ať je celý příští rok tím nejlepším,co tě může potkat ❤

Pomalu míchá svou ranní kávu, třikrát doprava a jednou doleva, neví ani proč, ale dělá to tak už pár let. Olízne lžičku a položí na stůl vedle hrníčku. Má doslova připitomělý a nepřítomný výraz, proto se lekne, když jí Zuzka zamává rukou před očima. “Kačeno, ty spíš!” směje se pobaveně a podává ji stoh papírů. “Tady máš smlouvy z pátku, jsou tam nějaké nové nástupy a dvě prodloužení. Jo a…

Nemám štěstí, vždycky si něco přeji a celé se to spíš podělá, než aby se mi přání splnilo...povzdychl si už vlastně ze zvyku, s nekonečně líným stereotypem přijal fakt, že tak to prostě je a on to nezmění. Zamračenÿ na všechny kolem a nejvíc sám na sebe začal psát první řádky nového dne. Pro něj dalšího ze stejné sady nudných dní, kdy se nic nedařilo, nic mu nešlo a nikdo ho neměl rád. Předvídal…

A pak... A pak už bylo pozdě... Uvědomila si, že jí pořád vše utíkalo pod rukama, stále se za něčím hnala, vždycky se těšila až TO bude. Až bude velká, až bude chodit do školy, až půjde do práce, až se vdá až... až... Když pak Až přišlo, bylo jako mávnutím proutku pryč. Mnohdy ani nezaznamena, že už ten okamžik nastal, prostě ho sled událostí semlel v každodenní stereotyp. Děláme to vlastně…

“Chtěla bych, aby ses mě dotýkal tak, jakobys zítra měl odjet někam velice, velice daleko a chtěl by sis pamatovat každý kousek mého těla, jemnost mé pleti, všechna zákoutí a křivky mého těla. Chtěla bych, aby ses mě dotýkal, jakobys byl slepý a věděl, že mě miluješ šíleně, ale nikdy mě neuvidíš. Dotýkal se mé tváře, mých prsou, stehen… Učil se, jak “vypadám”, představoval si mě v duchu,…

1. "Jak jsi mě tu našel?" z jejího hlasu je cítit strach, když stojí proti otevřeným dveřím a dívá se mu do tváře, dokonce udělá krok zpátky, nechtěla, aby ji našel, aby ji viděl takhle, jako trosku. Najednou je mezi nimi dlouhé ticho, po tom všem, po tom co vše spolu prožili a teď jako by si neměli co říct. "Katko," prolomí po dlouhých minutách ticho Marek. Je vidět, jak na sucho polkne a…

V polospánku cítí, jak ji jeho ruka ovinula kolem pasu a přitáhla blíž k sobě. Chce ji mít teď víc pro sebe, přivonět k jejím vlasům, nasát tu vůni, drobnými polibky poset celá její záda. Dost možná si ani sama neuvědomuje, jestli je to jen sen nebo ranní realita. Za zavřenými víčky, ji běží vše ještě jednou jako zpomalený film a ona si vybaví i ty nejmenší a nepatrné detaily. “To už fakt musím…

ÚVOD Upřeně se zadívala přes okno do zahrady a špičkou nosu se přitom dotýkala okenní tabulky, která se během chvilky zamlžila. Jako tenkrát,když s Honzou slavili Vánoce a kreslili pak ně sněhové vločky. Nebo to bylo s Petrem? Ne,ne tohle bylo s Pavlem, určitě, protože ten rok našla pod stromečkem nové brusle,bílé s kožíškem. Ale s Pavlem to ukončila přece ještě v létě? Chjo,ztrácí se v tom,vše…